Článek
Na prvním stupni 17 procent dětí přiznalo, že se s ubližováním přímo ve třídě setkávají poměrně často. Že tomu tak je občas, sdělilo dalších 56 procent dětí. Čtvrtina (27 procent) žáků to ve svém kolektivu nezaznamenala.
Na druhém stupni je podle žáků z 15 procent fyzické ubližování časté, téměř polovina jich pak odpověděla, že se tomu tak alespoň někdy děje.
„Trend je takový, že čím častěji se na škole děti setkávají s násilím ve smyslu nadávek či ponižování, tím pravděpodobnější je, že se tam objevuje i násilí fyzické,“ sdělil Martin Drnek z vedení společnosti Scio.
Mnoho žáků se nemá komu svěřit
Šikana podle průzkumu souvisí s atmosférou ve třídě, prostředím a prostory školy, případným přetěžováním žáků náročnou domácí přípravou či pedagogickými schopnostmi učitelů a jejich vztahem k žákům.
Rodiče považují přípravu na přijímačky za jeden z nejstěžejnějších cílů školy, z učitelů to je významně menší část.
Za alarmující považují autoři studie skutečnost, že jen 43 procent žáků ve škole zná někoho, komu by se bez obav svěřili se svým problémem.
Obdobný podíl dětí uvedl, že ve škole nevědí o nikom, kdo umí dobře řešit problémy se šikanou mezi žáky.
S tím podle Drnka také může souviset skutečnost, že učitelé problém se šikanou příliš nevnímají. Jen podle sedmi procent pedagogů se ubližování vyskytuje v jejich škole pravidelně, zatímco podle 14 procent vůbec a podle 79 procent výjimečně.
Rodiče relativně spokojení
Mezi rodiči obecně panuje spokojenost se školami, do kterých docházejí jejich potomci. S celkovou úrovní výuky je spokojeno 88 procent rodičů, podobný podíl by školu ohodnotil známkou jedna nebo dva. Také s pedagogickými schopnostmi vyučujících nemají rodiče z velké většiny problém.
Rozdíly jsou v tom, že pro učitele je o něco důležitější naučit žáky dodržovat pravidla, naopak rodiče považují za potřebnější předat maximum znalostí a dovedností. Největší rozdíl je v náhledu na to, jak velkým úkolem školy je připravovat žáky na přijímací zkoušky. Rodiče to považují za jeden z nejhlavnějších cílů, z učitelů to je významně menší část.
Tři čtvrtiny pedagogů vyjádřily nespokojenost se státní politikou v oblasti vzdělávání a s působením ministerstva školství. Naopak přístup vedení školy k nim oceňuje 95 procent učitelů. Ředitelé za největší ohrožení školy považují změny legislativy, nezájem rodičů spolupracovat se školou nebo nedostatek žáků.
Do průzkumu se zapojilo 164 základních škol, celkem odpovědělo 70 370 respondentů. Žáků prvního stupně se podílelo 23 546, druhého 14 148. Rodičů se zúčastnilo 28 208, učitelů 3218, provozních zaměstnanců 1103 a ředitelů 147.
