Článek
„Tryskové proudění se nachází ve výšce od devíti do 14 kilometrů a fouká od západu na východ – ostatně i proto let z Ameriky trvá kratší dobu než do Ameriky,“ poznamenala Honsová.
Chladné jaro lidi štve, příroda se ale raduje
Jet stream je podle ní nad Evropou zvlněný tak, že do střední Evropy nepustí teplé jižní proudění. „Přičemž numerické modely vypočítávají, že na letní teploty můžeme zapomenout nejméně do konce května. Naopak bude převládat chladnější a vlhké západní až severozápadní proudění,“ konstatovala.
Na severu Ruska třicítky
Extrémně vysoké teploty v tomto týdnu tím pádem naopak panovaly až u polárního kruhu na severu Ruska. Např. ve čtvrtek v Archangelsku nejvyšší odpolední teploty stoupaly na 30 °C, ve středu na 33 stupňů.
| Tryskové proudění neboli jet stream je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ. Nachází se v prostoru tvaru přibližně trubice podél rovnoběžek, která bývá navíc doslova meandrovitě zvlněná od jihu k severu. Tryskové proudění je vyvoláno rozdílem teplot v rozdílných zeměpisných šířkách. Jsou pro ně charakteristické rychlosti větru přes 108 km/h, v extrémních případech i přes 700 km/h. |
„Podobné extrémy v počasí přineslo rozložení tryskového proudění také v létě v roce 2010, kdy v Rusku kvůli dlouhotrvajícímu slunečnému počasí a vysokým teplotám byly požáry, zatímco v Česku na severu území v srpnu povodně,“ připomněla Honsová.
Závěr aktuálního týdne bude každopádně v tuzemsku poměrně chladný a s četnými přeháňkami. Nad hranici 20 °C se teploty krátce dostanou až příští týden v pondělí, záhy však dorazí další ochlazení.
Na 20 stupňů se nedostaneme, počasí dál bude aprílově chladné a deštivé
V sobotu bude oblačno až zataženo, zprvu se srážkami ve formě přeháněk či deště. Ráno teploty klesnou na 10 až 6 °C, denní maxima vystoupají na 13 až 17 °C. V neděli můžeme čekat oblačno až polojasno, během dne na většině území s přeháňkami. Ráno teploty klesnou na 9 až 5 °C, denní zůstanou opět mezi 13 a 17 stupni.
Planeta se sice celkově ohřívá, přibývají ale i extrémy
Za připomenutí stojí, že podle vědeckého orgánu EU byl loňský rok tím nejteplejším v Evropě v dějinách měření. Zpráva o stavu evropského klimatu (European State of the Climate, ESOTC) od vědců z kontinentální družicové služby pro sledování klimatu Copernicus uvádí, že teploty byly o 1,6 stupně Celsia vyšší, než jaký je průměr.
Loňský rok v Evropě byl nejteplejším v historii měření
Podle dřívějších dat amerického vesmírného úřadu NASA to, že byl rok 2020 tím nejvíce horkým, platí i celosvětově. Loňský rok též ovlivnily mocné hurikány a nevídané lesní požáry. Úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) kvůli odlišné metodice uplynulý rok hodnotí jako nepatrně chladnější než dosud rekordní rok 2016.
NASA: Rok 2020 byl nejteplejším v dějinách měření
Veškerá data nicméně potvrzují, že planeta se vlivem spalování fosilních paliv a dalších lidských aktivit dlouhodobě ohřívá, konstatoval nedávno britský deník The Guardian. Sedm nejteplejších let v dějinách měření bylo zaznamenáno od roku 2014, deset nejteplejších se vtěsná do posledních 15 let. Globální teplota přesahuje průměr 20. století již 44 let v řadě.
Sucho se mění. Je kratší, zato intenzivnější, zjistil výzkum vedený českou univerzitou
„Také v ČR byl rok 2020 plný zajímavých a extrémních jevů. Zaprvé byl předchozí rok na našem území nejdeštivější za posledních 10 let – výrazně srážkově nadprůměrné měsíce byly hned tři: únor (spadlo 205 procent normálu, ten je 38 mm), červen (spadlo 191 procent normálu, což je 79 mm) a říjen (spadlo 212 procent normálu, ten je 43 mm),” popsala již v lednu pro Novinky meteoroložka Honsová.
Přes území Česka se loni rovněž přehnal orkán Sabina (Sabine). Rychlost větru na Sněžce činila 184 kilometrů v hodině.
