Přes Muskovy družice neuvidíme blížící se asteroid, varují astronomové

Na složenině pouhých tří jednominutových snímků, které akademie zveřejnila na svém facebookovém profilu, to vypadá, jako by noční oblohu protínala jedna kolej vedle druhé. Na výsledném snímku je jich nad sebou osm a kus výš svítí další trojice téměř rovnoběžných čar.

Nemálo lidí tento jev zaujal minulý pátek večer a obrátili se na astronomy, zda by to objasnili. „Pozorovali jste přelet družic sítě Starlink společnosti SpaceX Elona Muska,“ vysvětlili odborníci na webu.

Samotný autor snímků Zdeněk Bardon, jinak fotografický ambasador Evropské jižní observatoře (ESO), byl v popisu expresivnější.

„Vláček neboli satelity Starlink společnosti SpaceX pomalu a jistě likvidují nebe. Dnes večer jsem jich viděl alespoň padesát v těsném závěsu za sebou. Až jich bude 12 tisíc, tak můžeme fotografování oblohy zabalit. Odjet do Chile nám nepomůže,“ napsal Bardon.

Starlink skutečně plánuje vypustit 12 tisíc družic a astronomové kvůli tomu bijí na poplach. Zakladatel Tesly Musk totiž není jediný, kdo chce vyslat velké konstelace družic. Kromě firem jako OneWeb nebo Amazon mají podobné záměry Čína a Rusko. Cílem je zaručit pokrytí rychlého internetu po celé Zemi.

Ze současných 2218 by tak družic zanedlouho mohlo být čtyřicet pět až padesát tisíc. To by výrazně zkomplikovalo pozorování vesmíru z povrchu Země. Nejde přitom jen o problém sledování vzdálených objektů přibližujících vznik vesmíru. Může se tím zkomplikovat i včasné odhalení asteroidů, které by se mohly nebezpečně přiblížit k Zemi.

Ony řetízky vznikají tak, že raketa Falcon 9 vynese vždy do výše 290 km šedesát družic, odkud se vlastním pohonem dostávají ve skupinách po dvaceti v odstupu 40 dní na oběžnou dráhu ve výši 550 km, kde se rozptýlí. Zatímco pouhým okem pak přestanou být vidět, stále budou komplikovat pozorování oblohy dalekohledy ale i radioteleskopy.

Mezinárodní astronomická unie spolu s dalšími organizacemi už podala formální žádost o zajištění větší ochrany profesionálního pozorování vesmíru, kdy by měla být garantovaná možnost pozorovat oblohu pro vědecké účely.

Pozorování nebe totiž nekomplikuje jen světelný smog z velkých měst, ale také rostoucí množství objektů ve vesmíru. Počty satelitů mohou už brzy překonat počet hvězd viditelných ze zemského povrchu, jichž je devět tisíc.

SpaceX jich vynáší každý měsíc 60 a na orbitě už jich má 300. Na oběžné dráze je už nyní asi 20 tisíc lidmi vytvořených objektů, kromě družic a kosmických lodí jsou to poslední stupně raket nebo různé úlomky, tzv. kosmické smetí.

Komunikační družice představují zvlášť velký problém. Na pokrytí rozsáhlých oblastí internetem je jich potřeba hodně, navíc je tu snaha, aby létaly níž, protože se tím zkracuje zpoždění při komunikaci i energetické nároky.

Dochází tak podle astronomů i k narušení radioastronomických pozorovacích pásem, protože se jedná o telekomunikační satelity. Mezivládní organizace ESO, jejímž členem je i ČR, odhaduje snížení efektivity přístrojů k pozemskému pozorování vesmíru až o 30 procent.

Satelity od SpaceX jsou navíc jasnější než 99 procent objektů ve vesmíru, více září jen 172 hvězd. A nepomáhá ani jejich antireflexní nátěr, protože 75 procent plochy satelitu tvoří sluneční baterie. Nemluvě o tom, že i temná družice komplikuje pozorování, protože zastiňuje pozorované objekty.

„Celá ta situace je alarmující především proto, že v současnosti není k dispozici mezinárodní právo, které by takové projekty regulovalo. Satelity startují pouze na základě svolení Amerického federálního telekomunikačního úřadu,” řekl Novinkám Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.