Článek
Výzkum vedl Šaj Efrati ze Sacklerovy lékařské fakulty Telavivské univerzity spolu s týmem z centra Sagol Center for Hyperbaric Medicine and Research při nemocnici Shamir Medical Center ve městě Be’er Ja’akov. Zjistili, že když byli lidé nad 64 let umístěni do tlakové komory a po dobu tří měsíců jim byl pět dní v týdnu vždy 90 minut podáván čistý kyslík, došlo nejen ke zpoždění procesu stárnutí, ale onen proces byl dokonce obrácen.
Do nejnovějšího zkoumání se na Efratiho klinice Aviv Clinic na americké Floridě zapojilo 35 dospělých lidí ve věku nad 64 let, kterým byla podána tzv. hyperbarická kyslíková terapie či oxygenoterapie – s využitím stoprocentního kyslíku při tlaku prostředí vyšším než jedna absolutní atmosféra ke zvýšení množství kyslíku rozpuštěného v tělních tkáních, uvádějí badatelé. Celkem tedy tito lidé absolvovali na 60 „hyperbarických sezení“.
Hyperbarická oxygenoterapie (angl. hyperbaric oxygen therapy, HBOT), jinak též hyperbarická kyslíková terapie či hyperbaroxie (HBO), je obecně léčebná metoda vedoucí ke zvýšenému okysličení krve, která se rozvíjí již od poloviny 60. let minulého století. |
Každých 20 minut si měli účastníci na pět minut sundat masky, čímž se jejich hladina kyslíku v organismu vrátila na běžnou úroveň. Během tohoto času však vědci zjistili, že výkyvy koncentrace kyslíku byly interpretovány na buněčné úrovni jako nedostatek kyslíku – spíše než interpretace absolutní hladiny kyslíku.
For the first time in humans, the Sagol Center conducted a study proving aging can be targeted and reversed at the cellular level with unique HBOT protocols to elongate #telomere length. Read more about the trial data in peer-reviewed journal @agingjrnl: https://t.co/LD4cIAoTIV pic.twitter.com/l1n0di5sW8
— Shai Efrati (@Shai_Efrati) November 18, 2020
Jinými slovy, opakovaná přerušovaná hyperoxická (zvýšená hladina kyslíku) expozice vyvolala množství buněčných reakcí, které jsou obvykle indukovány během hypoxie (snížené hladiny kyslíku). Podle Efratiho se to nazývá „hyperoxicko-hypoxický paradox“.
„Důležité je tedy toto kolísání kyslíku, které jsme generovali. Během tohoto procesu došlo ke zdánlivému stavu nedostatku kyslíku, který způsobil regeneraci buněk,“ vysvětlil Efrati podle listu The Jerusalem Post.
Mladší o 25 let?
Mezi praktické důsledky patří zlepšení pozornosti, rychlosti zpracování informací a zvýšení výkonnosti – všechny tyto schopnosti se přitom v rámci stárnutí obvykle snižují.
Účastníci navíc po dobu studie nezměnili životní styl ani stravu, rovněž nebrali žádné léky, které by mohly výsledky změnit. „Nezpomalujeme jen stárnutí, ale jdeme zpět v čase,“ konstatoval profesor Efrati.
Vědci odhalili, proč lidé ze stresu šediví
Podle studie byla pak buněčná úroveň těl a mozku účastníků na úrovni, na jaké byla před 25 lety. Tato studie je podle Efratiho prvním důkazem, že buněčné stárnutí lze zvrátit. „Dáváme tím naději a otevíráme dveře mnoha mladým vědcům, aby se zaměřili na stárnutí jako na reverzibilní (vratné) onemocnění,“ dodal podle serveru The Times of Israel.
Prodloužení života vs. skepse jiných lékařů
Studie se konkrétně zaměřila na to, zda by metoda mohla zvrátit dva klíčové ukazatele biologického stárnutí: zkrácení telomer DNA a akumulaci výsledných senescentních buněk. Postupné zkracování délky telomer vede ke stárnutí buňky (senescenci) a k její programované buněčné smrti. Nefunkční buňky poté vedou ke kognitivním či jiným obtížím a nemocem souvisejícím s věkem –včetně třeba i rakoviny.
Telomera je koncová část chromozomů. Telomery vznikají z opakujících se sekvencí nekódující DNA, které slouží jako „nárazníky“ k ochraně chromozomu před poškozením během replikace (dělení). Při buněčném dělení se telomery kvůli neschopnosti enzymu syntetizovat konce lineárních nukleových kyselin zkracují. Jakmile telomera dosáhne určité (malé) délky, buňka se již nemůže dělit – a stárne. |
Trvání účinku terapeutické léčby a odvrácení zkracování telomer je podle vědců třeba ještě přesněji určit při dlouhodobých sledováních. Podle Efratiho je však možné, že tímto způsobem skutečně lze prodloužit život. „Víme, že lidé s kratšími telomery umírají dříve, takže to dává smysl,“ poznamenal tento odborník v oboru geriatrické medicíny.
Naděje pro medicínu? Švédové obnovili mozek po mrtvici, zatím jen u potkanů
„Náš tým – v Izraeli i na Floridě – se již mnoho let zabývá hyperbarickým výzkumem a terapií – léčbami založenými na vystavení vysokotlakému kyslíku v různých koncentracích uvnitř tlakové komory,“ shrnul Efrati s tím, že jejich úspěchy v průběhu let zahrnovaly zlepšení mozkových funkcí poškozených věkem, mozkovou příhodou či poraněním mozku, a nyní tím pádem chtěli prozkoumat dopad metody HBOT na stárnoucí, ale zdravé dospělé.
Our study found that #HBOT can improve #cognitive abilities in healthy, older adults. @PopSci goes into more detail about the study and the effects high levels of oxygen have on the brain: https://t.co/jNvkZIf3TB
— Shai Efrati (@Shai_Efrati) August 3, 2020
Nicméně zatímco on tvrdí, že to představuje „svatý grál“ v boji proti stárnutí, někteří jiní lékaři mají výhrady a obávají se, že se tím naopak může „otevřít Pandořina skříňka“, která by mohla nakonec způsobit nové zdravotní problémy.
„Jsem skeptický vůči představě, že by jedna manipulace mohla zvrátit stárnutí, což je složitý proces s mnoha faktory,“ přiznal pro The Times of Israel přední geriatrik Joram Ma’aravi, který do výzkumu zapojen nebyl.
“Major research efforts around the world are focused on improving the cognitive performance of the so-called ‘normal’ #aging population.” @MSN shares more about our recently published study: https://t.co/cUHR9O8oqj @longevitymag #HBOT #cognition
— Shai Efrati (@Shai_Efrati) July 20, 2020
Nevýhodou takto ověřované hyperbarické oxygenoterapie může být také omezená velikost testovaného vzorku jedinců.