Pravěcí lidé žili i ve vysokých afrických pohořích

Studie svými zjištěními odporuje dosavadním poznatkům, podle kterých byly velké nadmořské výšky posledními místy na planetě, které lidstvo obydlelo.

Paleoantropologové se dosud ve východní Africe zaměřovali spíše na Velkou příkopovou propadlinu a další nížinná archeologická naleziště.

„Byli jsme zkrátka první, kteří zde šli výše,“ glosoval to vedoucí výzkumu Götz Ossendorf, archeolog z Kolínské univerzity v Německu.

Na obrázku vpravo jeden z objevených prastarých lidských nástrojů.

Lidská rasa se dokázala zabydlet v nejrůznějších podmínkách, od vyprahlých pouští po ledovou tundru. Ale usazení v extrémních výškách představuje podle odborníků úplně jiné výzvy. Počasí zde umí být kruté a na rozdíl od nížinných lesů a pastvin zde neroste bujná vegetace. Problém představuje i nižší obsah kyslíku, který může být pro lidi nebezpečný, dokonce smrtelný.

„Naši hominidní předkové se proto narodili v nížinách,“ prohlásil podle NYT americký vědec Mark Aldenderfer z University of California ve městě Merced, který se nové studie nezúčastnil.

I přesto se lidé nakonec ve vyšších polohách usídlili. V současnosti existuje velké množství komunit, které ve vysoké nadmořské výšce žijí celoročně, například v Etiopii, jihoamerických Andách nebo v Tibetu. Archeologové ale předpokládali, že podobná místa lidé obydleli až mnohem později.

Expedice, které se v minulých letech vydaly do horských oblastí a na náhorní plošiny, ovšem našly nepopiratelné důkazy, že zde lidé žili už před desítkami tisíc let. V roce 2018 našla skupina vědců na Tibetské náhorní plošině kamenné čepele a další předměty staré přes 30 tisíc let.

Další výprava v jedné z tibetských jeskyní nedávno objevila 160 tisíc let starou čelist dávno vyhynulého předchůdce moderních lidí, denisovana. Denisované tak nežili jen na Sibiři.

Vědecký tým pracující na nové studii se pro lepší pochopení života ve vysokých výškách vydal do etiopského pohoří Bale, kde pěšky a s koňmi nesoucími náklad procestoval přes 700 kilometrů. Hledal zde skalní převisy a důkazy, zda je lidé kdysi používali jako obydlí.

Objevil přes 331 skalních sídel, ve kterých byly známky po pravěkém životě. Téměř všechny z nich však v nedávných staletích využili i pasáci dobytka. Nedotčený byl díky nízkému stropu pouze jeden. Archeologové zde pod hlínou našli několik ohnišť, zvířecí kosti a nástroje – důkazy toho, že zde žili lidé.

Obyvatelé těchto končin byli lovci a sběrači, živili se převážně drobnými savci a vodou z ledovcových pramenů a nástroje si vyráběli z vulkanické skály. Skalní přístřešek s přestávkami obývali nejméně 16 tisíc let.

Aby správně určil stáří nálezu, vědecký tým analyzoval uhlík z uhlí, které zůstalo v ohništích. Jeho stáří odborníci stanovili na rozpětí mezi 47 000 až 31 000 lety.

Z dalších nálezů se podařilo zjistit, že pravěkému jídelníčku zde dominoval hlavní chod v podobě obřího hlodavce z rodu hlodounů. Obyvatelé příbytku je pravděpodobně vykuřovali z nor a zabité opékali na ohni.

 Nalezená čelist hlodavce.

Někteří vědci dlouho vnímali podobná vysoce položená území jako tu nejzazší možnost – místo, kam se lidé přesídlili, když už se v nížinách nedokázali uživit.

„Jenže v časech, kdy lidé tyto hory obývali, byl v níže položených oblastech dostatek vody i divoké zvěře,“ vysvětlil ekolog Lars Opgenoorth z univerzity v německém Marburgu.

Lidé, kteří v horách žili, neutíkali před horšími podmínkami. „Jen si možná mysleli, že je to dobré místo k žití,“ domnívá se.

Může se vám hodit na Zboží.cz: