Článek
Dosavadní biopaliva první generace využívají rostlinných produktů, jejichž primární užití je však v potravinářství. Kromě obilí, cukrové řepy či kukuřice se k výrobě využívá i v současnosti často zmiňovaná řepka olejná.
Naopak k výrobě biopaliv druhé generace se používá odpadních produktů, jako jsou piliny, sláma, řasy či daná dřevní štěpka.
| Dřevní štěpka obecně vzniká jako odpad při zpracování dřeva či cíleným drcením dřevních částí. Řadí se k tuhé biomase sloužící k výrobě tepla nebo kompostu. Dřevní štěpka je štěpené kusové dřevo pro lepší skladování, menší obsah vody a po spálení méně popela. |
K biopalivům druhé generace směřuje čím dál větší pozornost – v souvislosti se snahou Evropské unie do budoucna výrazně omezit emise z motorových vozidel.
Nyní využívaná biopaliva, která se přimíchávají do paliv, totiž nejsou dostatečně efektivní a musela by se využívat v takovém množství, které motory mnoha aut nedokážou zpracovat.
Oproti současným druhům biopaliv nehrozí poškozování motoru vozidla.
Výroba biopaliv druhé generace však dlouhodobě zůstává nákladná a neefektivní. To se snaží změnit mezinárodní tým složený z výzkumníků a zástupců podniku českého Unipetrolu, který ve čtvrtek v Praze prezentoval výsledky svého dosavadního dvouletého výzkumu.
Jakýkoliv vůz poháněný naftou bude moci namísto nafty použít biopalivo z dřevní štěpky.
V rámci prezentace také zástupci nechali projet hlavním městem auta zcela poháněná jen biopalivem vyrobeným ze štěpky.
Na jednu nádrž kubík dřeva
„Naším cílem je převést biopalivo nejprve na plyn, to znamená syntézní plyn skládající se z oxidu uhelnatého a vodíku, a následně z něj na heterogenním katalyzátoru vyrobit lineární uhlovodík, což je vlastně kapalina, případně vosk. A ten upravíme do podoby motorové nafty,“ popsal složitý proces výroby biopaliva Jiří Hájek, ředitel vývoje a inovací výzkumného centra Unipetrolu.
Dodal, že technologie umožňuje vytvářet též benzinová paliva.
Cílem bylo zároveň ukázat, že se biopaliva druhé generace nemusí jen přimíchávat, ale dokážou plně nahradit naftu ve vznětových motorech. Aby se naplnila jedna průměrná nádrž biopalivem, je přitom třeba až kubík dřevní štěpky. „To znamená zhruba čtyři sudy dřevní štěpky, dřevního odpadu,“ přirovnal Hájek.
Z jednoho kubíku dřevní štěpky se naplní nádrž obyčejné Fabie.
Výhodou těchto paliv je i to, že mají vyšší cetanové číslo, což je základní výkonnostní parametr motorových naft, a oproti současným druhům biopaliv nehrozí poškozování motoru vozidla.
Podle Hájka se výrobní cena paliva očekává kolem 0,8 eura (20,66 Kč) za litr. „Reálná cena se bude odvíjet od provozních nákladů a ceny suroviny, která je v tuto chvíli relativně nízká, nicméně při zavádění těchto technologií očekáváme, že půjde nahoru,“ upozornil.
Předpokládá, že do běžného prodeje by se mohl tento druh paliva dostat někdy v druhé polovině příští dekády, tedy zhruba v roce 2027.
