Článek
V Tibetských horách budou podle informací agentury Reuters umístěny desetitisíce přístrojů, u kterých se očekává, že zvýší množství dešťové vody až o 10 miliard kubíků ročně. A to na ploše 1,6 milionu kilometrů čtverečních.
Několikakilometrové pásy mraků
Jak má přesně tato snaha o změnění počasí fungovat? Stroje budou vyrábět jemné částice jodidu stříbrného, které se do vzduchu dostanou pomocí větru a poté budou cirkulovat v atmosféře. Každé zařízení na déšť má dle tamního kosmického úřadu CASC vyprodukovat 4,8 kilometrů dlouhý pás mraků.
Plánuje se poté systém sledovat meteorologickými satelity a doplňovat částice jodidu stříbrného pomocí letadel i dronů, aby se maximalizoval jejich účinek.
Řešení nedostatku vody
„Snaha proměnit tibetské počasí je stěžejní inovací pro řešení nedostatku vody v Číně,“ řekl listu South China Post předseda vesmírné korporace Lej Fan-pchej.
Tibetská pohoří jsou totiž obecně velkým zdrojem vody pro Čínu – tající ledovce i podzemní nádrže jí zásobují toky Jang-c’-ťiang, Mekong nebo Žlutou řeku.
Není to rozhodně poprvé, co se Číňané rozhodli změnit počasí. Agentura Reuters připomíná čínské úsilí zařídit, aby během olympijských her v Pekingu nepršelo. Podle zprávy novin China Daily zároveň před několika lety v hlavním městě uměle vyvolali sněžení.
Jodid stříbrný se pro vyvolání deště používá například ve Spojených arabských emirátech, dokázal zvýšit zásoby vody v zemi. Jde o látku prakticky nerozpustnou, používá se ve fotografii či právě při vyvolávání deště. Ročně se ho k tomuto účelu spotřebuje několik desítek tun.