Článek
S pozicemi začínajícího a uvádějícího učitele počítal kariérní řád, který navrhovalo ministerstvo školství, ale parlament ho letos v červenci neschválil. Resort při přípravě zákona zjistil, že na českých školách je letos zhruba 4800 začínajících učitelů, na které připadá 4000 uvádějících učitelů. V současnosti neexistuje metodika, podle které by mohli ve spolupráci postupovat.
Z průzkumů České školní inspekce (ČŠI) vyplývá, že mentora nebo uvádějícího učitele měla v minulých letech zhruba polovina začínajících učitelů základních a mateřských škol. Na středních školách to bylo méně.
Pomoc novým není vždy finančně ohodnocená
Náměstek Ondřej Andrys označil na mezinárodní konferenci k profesnímu rozvoji pedagogů současný systém podpory učitelů za nesystémový. Není například jasné, kolik peněz by měli dostávat uvádějící učitelé za svou pomoc méně zkušeným kolegům. Někde údajně nedostávají nic, což zkušené učitele demotivuje.
Chybí také komplexní plány podpory začínajících učitelů a realistický plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, poznamenal náměstek ČŠI.
Moderní metody podpory učitelů se podle Andryse teprve pomalu začínají vyskytovat, záleží ale i na přístupu ředitelů škol. Vidí například nevyužitý potenciál vzájemných náslechů v hodinách. „Děje se to v mnoha školách, ale systematicky s tím pak už nikdo mnoho nepracuje,” podotkl.
Sporný důraz na kvalifikovanost
Další překážkou ke kvalitnímu vzdělávání je podle Andryse nedostatek učitelů a to, že školský systém klade důraz na kvalifikovanost. Z toho důvodu často učí některé předměty pedagogové, kteří vystudovali zaměření pro jiný předmět nebo stupeň vzdělávání.
Inspektor také kritizoval přípravu učitelů na pedagogické fakultě, která je podle něj zaostalá. Podle Jana Vody z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze jsou ale očekávání, která se kladou na vysokoškolské vzdělávání učitelů, často nereálná.
Na čtvrteční konferenci připomněl, že školský systém stojí před nejistou budoucností plnou změn. Za hlavní úkol pedagogických fakult označil práci na osobnosti budoucího učitele.
Jednejte s rozmyslem, vyzval novou vládu Štech
Končící ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD) nicméně ve čtvrtek vyzval budoucí vládu, aby hned nezasahovala do změn ve školství. Měla by podle něj vyčkat, vyhodnotit je a pak případně upravit.
„Doufám, že zvítězí racionální přístup, a nikoli revoluční přemety,” prohlásil. Například výsledky společného vzdělávání (inkluze) ve školách, jehož financování nastavila vyhláška od loňského září, podle něj není možné ověřit za několik měsíců, ale až za několik let.
Připustil ovšem, že prosazování mnoha změn najednou bylo v uplynulém období problematické. Schválila se i novela vysokoškolského zákona, zavedly se jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory či se prosadila povinná státní maturita z matematiky.
Ministr také doporučil příští vládě, aby pokračovala v navyšování platů učitelů a rozpočtu školství. Rozpočet na příští rok, který ještě musí schválit parlament, počítá s růstem platů učitelů o 15 procent proti letošku.
Za neúspěch svého úřadu v uplynulém období označil Štech zejména neschválení kariérního řádu.
Na ministra školství ve vznikající vládě Andrej Babiš (ANO) pravděpodobně navrhl náměstka úřadu zodpovědného za vysoké školy Roberta Plagu. Oficiálně to ale dosud nepotvrdil.
Letos v září se vládní koalice dohodla, že učitelé dostanou přidáno 15 procent. Kantoři si tak mají polepšit v tarifech o 1610 až 5240 korun měsíčně. Ke zvýšení platů došlo od 1. listopadu. [celá zpráva]
Novinky nicméně informovaly, že vyšší platy jsou leckde jen na papíře. Některé školy totiž berou učitelům osobní ohodnocení, ač je to protiprávní. [celá zpráva]
