Pod povrchem Jupiterova měsíce bublá obří oceán. Je tam život?

Od přeletů sond Voyager a Galileo odborná veřejnost soudí, že povrchová vrstva plave v podpovrchovém oceánu, jeho původ a složení však byly nejasné.

Měsíc Europa se svým oceánem ukrytým pod mimořádně tlustou ledovou krustou se už dlouho pokládá za potenciální lokalitu pro mimozemský život ve Sluneční soustavě, a to spolu s dalšími kandidáty, jako je planeta Mars či Saturnův měsíc Enceladus.

Nová studie, zatím nerecenzovaná a představená na videokonferenci tento týden, dané šance u Europy zvyšuje. Vědci pracovali i s daty z mise Galileo.

Přirozený souputník Jupiteru je o něco menší než náš Měsíc. Oceán Europy je ale hluboký asi 65 až 160 kilometrů, průměrně cca 100 km, zatímco pozemské oceány disponují průměrnou hloubkou čtyři kilometry. I proto podle amerického vesmírného úřadu NASA ten Europy zřejmě obsahuje více než dvojnásobné množství vody než oceány Země.

Podle odborníků se oceán mohl vytvořit poté, co minerály bohaté na vodu vypustily molekuly vody díky jistému zahřívání způsobenému rozpadem radioaktivních prvků v jeho nitru na počátku historie kosmického tělesa.

Roli při vzniku oceánu mohla hrát i skutečnost, že je Europa vystavována silným slapovým jevům vlivem gravitačního působení zejména Jupiteru, největší planety našeho solárního systému, ale i dvěma dalších velkých Galileových měsíců, Io a Ganymeda. Tzv. Galileovy měsíce jsou největší a nejjasnější měsíce Jupiteru, patří mezi ně ještě Callisto a právě Europa.

„Jsme přesvědčeni, že oceán Europy mohl být obyvatelný brzy po svém zformování, protože naše počítačové simulace ukazují, že složení oceánu mohlo být jen mírně kyselé, obsahující oxid uhličitý, vápník a některé sulfátové soli (sírany)," popsal podle serveru Phys.org vedoucí studie Mohit Melwani Daswani z kalifornské Jet Propulsion Laboratory (JPL), která spadá pod NASA.

„Opravdu se předpokládalo, že tento oceán může být stále poněkud sirný,“ poznamenal Daswani. „Nicméně naše modely ve spojení s daty z Hubbleova teleskopu, zobrazující i chlorid na povrchu Europy, naznačují, že voda je pravděpodobně bohatá právě na chlorid. Jinými slovy, jeho složení se více podobá oceánům na Zemi. Věříme, že tento oceán by mohl být pro život poměrně obyvatelný,“ shrnul.

Připomněl, že dostupnost tekuté vody je první podmínkou existence případného života. „Mikroby podobné některým pozemským bakteriím, které využívají oxid uhličitý, mohly přežívat pomocí různých chemických reakcí v raném oceánu na Europě,“ upřesnil Daswani.

Studie zkoumala, zda byla Europa obyvatelná dříve, nehodnotila její současnou schopnost hostit život. Na to se experti chtějí více soustředit nyní. „Pokud je místo obyvatelné, neznamená to, že je skutečně obydleno. Znamená to jen, že tamní podmínky by mohly umožnit přežití některých extrémně odolných forem života, které známe na naší planetě,“ upozornil Daswani.

Nebojí se říct, že Europa je jednou z našich nejlepších šancí na nalezení života ve Sluneční soustavě. V příštích několika letech má navíc odstartovat mise Europa Clipper od NASA, která má prozkoumat obyvatelnost Jupiterova měsíce ještě blíže a právě onen současný stav.

Astronomové rovněž spekulují, že i případné oceány u jiných měsíců, jako je například soused Europy jménem Ganymed či Saturnův měsíc Titan, se možná také vytvořily podobnými procesy.

„Stále však musíme pochopit několik věcí, třeba to, jak kapalina putuje skrze skalnaté jádro měsíce,“ dodal Daswani. Nová zjištění každopádně mohou pomoci i při přípravách oné mise Europa Clipper.