Pětina znevýhodněných žáků čelí tlaku na změnu školy, zjistil výzkum

Požadavku na odchod ze školy podle průzkumu čelí nejčastěji žáci s lehkým mentálním postižením, poruchami chování a nezdravotními druhy znevýhodnění.

Průzkum se konal mezi loňským 3. prosincem a letošním 9. lednem. Zúčastnilo se ho 789 rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami na základních školách.

„Naše data naznačují, že k tlaku na změnu školy dochází více na počátku vzdělávání. Mimo hlavní proud školství (ve speciálních třídách) tedy nekončí jen děti s těžšími mentálními handicapy a kombinovanými vadami,“ konstatoval sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.

Doporučení ke změně školy podle něj často přijímají i rodiče dětí se smyslovým a tělesným postižením či nezdravotním znevýhodněním. „Tlak na jejich vyčleňování může směřovat ke snižování šancí ve vzdělávání i vyčleňování z kolektivu, což má vliv na pozdější sociální kapitál a uplatnění ve společnosti,“ upozornil.

Potřebu speciální podpory při vzdělávání má v Česku asi 14 procent dětí, což je podle statistik ministerstva školství v tomto školním roce zhruba 132 tisíc žáků. Zkušenost s neochotou k začlenění do běžné školy má podle Prokopa přibližně 27 tisíc z nich. Kolem 15 tisíc žáků později z běžné školy přestoupí do speciální. Dalších 15 tisíc dětí je ve speciálních školách zapsaných hned od první třídy, dodal Prokop.

Kolem třetiny návrhů na přestup dítěte jinam se podle výzkumu objevuje už v první třídě, čtvrtina rodičů takovou situaci řeší ve druhém ročníku. V dalších ročnících podobné požadavky podle průzkumu postupně opadají a znovu zesilují v období přechodu z prvního na druhý stupeň.

Obvyklý je návrh školy na odchod žáka především při doporučení školské poradny, aby se dítě vzdělávalo ve speciální třídě. Doporučení, kde se má vzdělávat, obsahuje podle autorů výzkumu přibližně polovina dokumentů ze školských poraden.

Kolem 65 procent rodičů se přitom chybně domnívá, že vyjádření poradny je závazné. Třetinu rodičů v tom utvrzuje i škola. To, že její výběr je jejich právo, chápou podle Prokopa spíš vzdělanější lidé.

Už při zápisu se s neoprávněnými požadavky školy ohledně přijetí dítěte se zvláštní potřebou podpory ve vzdělávání setkala asi třetina oslovených matek a otců.

V pětině případů je školy žádaly, aby pro potomka zajistili doprovod na školní akce mimo školu, sehnali asistenta do školní družiny, pořídili speciální pomůcky a v budoucnu přehlásili dítě jinam. Rodiče, kteří na tyto požadavky narazili, nakonec častěji zapsali dítě do speciální školy.

Desetina rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami zažila podle výzkumu určitou formu nátlaku ze strany škol i při docházce. Ve dvou pětinách případů šlo o znemožnění účasti na školních akcích, v třetině o omezení docházky do školní družiny či potíže při poskytování podpory pro dítě.

„Objevují se ale i případy, kdy škola proti rodině aktivizuje rodiče ostatních dětí nebo rodinu nahlásí OSPODu (Orgán sociálně-právní ochrany dětí) jen proto, že rodiče nechtějí dítě přehlásit jinam,“ doplnila Iva Janská ze společnosti Spolu.

Pro zlepšení situace jsou podle ní potřeba tři legislativní úpravy, které organizace Spolu v minulých týdnech navrhla i ministerstvu školství. Chtěla by stanovit, že spádové školy musí přijímat žáky jen podle věku a bydliště bez dalších podmínek. Požaduje, aby se vyjasnilo, že doporučení poradny pro výběr školy není pro rodiče závazné a aby žáci měli stejný nárok na podpůrná opatření ve speciální i běžné škole. MŠMT podle Janské přislíbilo vůli o tom jednat.

Novinky se zapojily do projektu Česko si povídá. Chcete se zapojit do diskuze o klíčových tématech, která rozdělují společnost? Odpovězte na následující otázku. Více informací zde.