Článek
Entomologové z katedry biologie a ekologie PřF OU Jan Ševčík a Petr Kočárek se mohou pochlubit rozsáhlou sbírkou prastaré zkamenělé pryskyřice, ve které už roky hledají zajímavé pozůstatky organismů z prehistorického období.
Jantar dokázal zachovat barvu hmyzu z doby dinosaurů
V tzv. barmském jantaru nyní odhalili pozoruhodné zástupce hmyzu z doby dinosaurů.
Miliony let před Tyrannosaurem
„Stáří barmského jantaru se odhaduje na přibližně sto milionů let, což je o zhruba 30 milionů let dříve, než se na Zemi objevili známí dinosauři Tyrannosaurus a Triceratops. Je až neuvěřitelné, jak dobře jsou zástupci hmyzu z této éry v jantaru zachováni. Je to, jako kdyby je někdo včera ulovil a vyrobil z nich mikroskopický preparát,“ poznamenal Ševčík.
Vědci se spletli. „Nejmenší dinosaurus“ je jen ještěrka
Úplně jednoduché to nicméně odborníci nemají, samotná příprava exempláře se totiž v návaznosti na stav jantaru může protáhnout.
„Do podoby mikroskopického preparátu se hmyz v jantaru dostane až po důkladném vybroušení a vyleštění, které je pracné a může trvat i několik dní. Pak je možné pozorovat i ty nejmenší detaily s pomocí mikroskopu i jiných modernějších technik, jako je např. počítačová tomografie,“ doplnil Kočárek.
Nové druhy hmyzu
Jejich nejnovější objevy naznačily evoluci i dosud neznámé detaily ze života vybraných druhů hmyzu. Kočárek objevil v barmském jantaru nový druh i rod rovnokřídlého hmyzu, který pojmenoval Ellca nevelka, čímž zároveň podle univerzity hravě odkazuje na jeho nepatrné rozměry.
„Jde o zástupce vyhynulé čeledi Elcanidae, která stojí na pomezí kobylek a sarančí. Jelikož žádný člověk nemohl vidět zástupce této čeledi živého, o jeho způsobu života můžeme usuzovat jen na základě tělesných struktur. Detailní studium objeveného druhu mě dovedlo k formulaci nové hypotézy o významu zvláštních plochých výrůstků na zadních končetinách. Dosud se soudilo, že mohly sloužit k plavání, ale podle nové teorie sloužily k usměrňování a řízení letu. Něco jako kormidlo u letadla,“ přiblížil svůj objev.
Světlušky jsou na Zemi už 100 milionů let
Kolega Ševčík též identifikoval nový druh i rod - a symbolicky jej pojmenoval po svém synovi. Jeho fosilní moucha Adamacrocera adami je cenným důkazem o evoluci dvoukřídlého hmyzu v druhohorách, jelikož v sobě nese znaky hned několika čeledí, navíc v neobvyklé kombinaci.
Podle Ševčíka je to také výzva pro další specialisty zabývající se evolucí této skupiny hmyzu. „Je docela možné, že bude v budoucnu tato podčeleď povýšena na samostatnou čeleď,“ uvedl.
S hledáním dalších pozoruhodných exemplářů v jantaru tito dva ostravští výzkumníci ani zdaleka nekončí.