Článek
Díky zabudovaným senzorům umí terapeutický robotický tuleň podle tiskové mluvčí OU Lucie Fremrové pohybovat hlavou a ploutvemi, mrkat očima, reagovat na dotyk, světlo a hlas, dokonce rovněž napodobuje hlas reálného tuleního mláděte. Univerzita zaslala Novinkám fotografie, video zatím nemají k dispozici.
Výzkum sociální práce se seniory
PARO robot byl primárně zakoupen pro výuku nového předmětu Moderní technologie, inovace a výzkum v sociální práci se seniory bakalářského programu Sociální práce, který se bude vyučovat od letního semestru na Fakultě sociálních studií OU.
Na ČVUT vznikla laboratoř robotických agentů. Studenti je v ní učí spolupracovat
„Cílem předmětu je, aby studenti získali přehled o moderních technologiích a inovacích v praxi a výzkumech sociální práce se seniory a uměli zhodnotit jejich přínos i limity. V současné společnosti se řeší otázka nedostatku možností zajištění pomoci seniorům se sníženou soběstačností,“ přiblížila odbornice z fakulty Ivana Kowaliková.
Dodala, že japonský model ukazuje jednu z cest řešení nedostatku péče o seniory, a to s využitím robotiky a různých chytrých technologií.
V Česku se první terapeutický robot v praxi začal používat v roce 2014 v domově Odry, se kterým univerzita spolupracuje – zkoumá vliv PARO robota na kvalitu života seniorů v domově.
VŠB-TUO má nový model kostry tyranosaura pro výuku
Podle doktorky Kowalikové se prokázalo, že PARO u seniorů dokáže snížit hladinu stresových hormonů, případně dokáže odbourat deprese, osamělost, strach a úzkosti. „Je také dobrým společníkem seniorů – motivuje je ke komunikaci s personálem domova, ale také s ostatním seniory,” poznamenala.
Hlavní problém: finance
Zapojení robotů do praxe sociální práce je nicméně v tuzemsku spíše výjimečné. Mezi hlavní bariéry robotiky a chytrých řešení patří podle OU zejména finance, dále nepochopení možností, které moderní technologie přinášejí, nebo absence specializovaných sociálních pracovníků, kteří by uměli přínosy moderních technologií do praxe předat.
„Ze zkušenosti v domově v Odrách víme, že PARO působí na lidi podobně jako terapie s využitím zvířat. Senioři, kteří měli dříve nějakého domácího mazlíčka, se v jeho přítomnosti rozzáří, začnou vzpomínat na své domácí mazlíčky a těší se z každého setkání s tímto plyšovým tulením mládětem. PARO je tedy vhodný nástroj jisté formy animoterapie a reminiscenční terapie,“ zmínila Kowaliková poznatky z praxe.
Gerontooblek pro studenty
Mimo PARO robota Fakulta sociálních studií OU při výuce využívá i jiné moderní technologie. Studenti mohou využít např. gerontooblek, který simuluje obtíže spojené s vyšším věkem, nebo též virtuální realitu, která dokáže nasimulovat vnímání světa očima pacienta s demencí.
V domovech pro seniory chybí tisíce míst
Kromě toho se fakulta účastní meziuniverzitní spolupráce s Vysokou školou báňskou – technickou univerzitou Ostrava (VŠB-TUO), kde studenti navštíví telemedicínský byt, který je vybaven moderními technologiemi umožňujícími seniorům zůstat co nejdéle v domácím prostředí.