Organizace pochybují o smyslu rozdělení učiva na „jádrové“ a „rozšiřující“

V dokumentu ke změně RVP je třeba vyjasnit řadu detailů, jak vyplývá ze stanoviska SKAV, o kterém v pondělí informovala mediální zástupkyně konference Radka Hrdinová.

SKAV je dobrovolné seskupení pedagogických asociací, programů a občanských sdružení usilující o podporu progresivních změn ve vzdělávání. Sdružuje více než 30 organizací, mezi nimi např. Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání, Českou středoškolskou unii, Jednotu školských informatiků, spolek Učitelská platforma nebo Ústav pro studium totalitních režimů.

Podle seskupení návrh koncepce revize vzdělávacího plánu pro základní vzdělávání zatím nepřinesl jasné zadání pro úpravy v obsahu učiva a je ho třeba dopracovat. „Časový harmonogram nastavený ministerstvem k tomu ale nedává dostatek prostoru,“ poznamenali jeho zástupci.

Upozornili, že školství se nyní vyrovnává i s náročnou situací způsobenou epidemií covidu-19 a vlnou uprchlíků z Ruskem napadené Ukrajiny. SKAV proto ministerstvo vyzvala, aby prodloužilo čas na přípravu i zavedení změn v učivu.

MŠMT již dříve uvedlo, že by chtělo nový rámcový vzdělávací plán pro základní školy vydat v září 2023. První školy by podle něj mohly začít učit v září 2024, povinně postupně od září 2025. Ve všech ročnících by výuka podle nového programu měla být od září 2029.

O nutnosti revize RVP se hovoří zhruba od roku 2016. Základem pro úpravy učiva by měla být koncepce, jejíž návrh představili experti ministerstva letos v březnu. Sběr připomínek k návrhu uzavřel úřad minulý týden.

Zástupci SKAV se vyslovili skepticky mj. k přínosu plánovaného rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející.

„Podle našeho názoru je toto dělení v rozporu s podporou individualizace a dosahování vzdělávacího maxima každého jedince, a tedy i pojetím na kompetencích postaveného kurikula,“ zmínili.

„Jsme přesvědčeni, že RVP má obsahovat takové výsledky vzdělávání, které jsou významné a důležité pro všechny žáky, tedy že v tomto smyslu by měl být v RVP jen obsah jádrový,“ tvrdí.

Za málo objasněné považuje SKAV i zavedení tzv. uzlových bodů ve 3., 5., 7. a 9. třídě, ve kterých by se měly ověřovat výsledky vzdělávání. Také to podle členů SKAV odporuje snaze o co největší individualizaci výuky. Za nešťastné pokládá konference zrušení mediální výchovy, jejíž podporu ve vzdělávání bude podle organizací nutné dále pečlivě sledovat.

SKAV jinak ocenila otevřenost procesu přípravy revize a to, že učební plány by do budoucna měly klást důraz hlavně na dovednosti, jako je schopnost učit se, řešit problémy, komunikovat či pracovat.

Za připomenutí stojí, že podle nedávného vyjádření pedagogů sdružených ve spolku Učitelská platforma by měl být pro žáky na základních školách druhý cizí jazyk volitelnou možností. Upozorňují však, že diskuze o druhém cizím jazyku se zaměřuje jen na jeden problém, zatímco podstatná je změna myšlení a celkového přístupu ke vzdělávání ve školách.

Platforma tak podporuje návrh ministra školství Petra Gazdíka (STAN) nabídnout druhý cizí jazyk jen volitelně.

„Jsem jazykářka a na běžných ZŠ je druhý cizí jazyk pro některé děti opravdu trápení a řada z nich nevidí možnost uplatnění nabytých znalostí v praxi. Takže nejsou moc motivované. Respektovala bych, že každý má jiné nadání a preference,” konstatovala Dita Horká ze ZŠ Vlásenický dvůr v Pelhřimově.

Podle Hany Sedlákové ze ZŠ na brněnském Jihomoravském náměstí je na mnoha základkách nabídka druhého cizího jazyka jen omezená a někde si žáci nemohou ani vybrat a druhý jazyk je jim určen. „Neplatí ani předpoklad, že výuka druhého cizího jazyka je základem pro pokračování výuky na středních školách. Návaznost je mizivá, nebo dokonce nulová,“ připomněla.

Podle ní by byl užitečnější předmět, který by žáky s cizími jazyky seznamoval, a to např. v kombinaci se zeměpisem.

Možnost volby druhého cizího jazyka neznamená, že se druhý jazyk ruší. Naopak každý žák by měl mít stále možnost si jazyk vybrat. „Jedná se o návrat k situaci, která zde již před několika lety byla. Škola musí druhý cizí jazyk nabídnout. Ke zvážení je zrušení minimálního počtu žáků pro výuku předmětu, aby nebyl nikdo ve své chuti učit se další jazyk omezován,” doplnil Václav Nádvorník z pražské ZŠ Londýnská.

Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová vidí v možnosti volby druhého cizího jazyka příležitost, aby si žáci sami volili, co se chtějí učit. „Žáci by se ale měli rozhodovat informovaně. Bylo by vhodné, aby mohli navštívit několik ukázkových hodin a rozhodnout se podle svých preferencí. Ani o druhém cizím jazyku by se nemělo rozhodovat tak, že se rodičům pošlou lístečky, kde jen zaškrtnou zvolený jazyk,“ soudí.

Návrh zavést volitelnost druhého cizího jazyka podpořil rovněž spolek Pedagogická komora. Podle něj by škola měla mít povinnost druhý jazyk nabídnout, ale zároveň by měla žákům umožnit vybrat si i jiný volitelný vyučovací předmět.

Ministerstvo školství nicméně obdrželo přes pět stovek připomínek k návrhu koncepce revize RVP pro základní školy. Přišly od školských asociací i jednotlivých učitelů, přičemž podněty se týkaly nejčastěji právě návrhu na zrušení povinnosti druhého cizího jazyka či rozdělení učiva na jádrové a rozšiřující. O zapracování připomínek má rozhodnout expertní panel MŠMT 12. a 13. května. Dokument o hlavních směrech revize by měl být vydán v červnu.

Zástupci výuky cizích jazyků na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (PdF UK) v Praze se v dubnu opět vyslovili proti zrušení povinnosti druhého cizího jazyka v ZŠ.

Zrušení povinnosti druhého cizího jazyka může podle vedoucího katedry francouzského jazyka na PdF UK Tomáše Klinky znamenat masivní úbytek žáků, kteří se ho budou učit. Poukázal na to, že před rokem 2013 ho mělo 110 tisíc žáků a po zavedení povinnosti jejich počet vzrostl na 330 tisíc. Odmítl, že se učitelé bojí o svou práci. Jak poznamenal, pedagogové většinou učí dva předměty, takže by se podle něj jen „přesunuli jinam“. Rozhodnutí zrušit povinnost druhého cizího jazyka označil za čistě politické.

Možnost volby druhého jazyka by podle zástupců jazykářů na PdF UK taktéž mohlo vést k dalšímu zvyšování nerovností mezi dětmi z různě vzdělaných a majetných rodin.

Klinka zároveň připustil, že většina ředitelů škol a možná i rodičů zrušení druhého cizího jazyka podporuje. V ČR podle něj chybí celková strategie jazykové výuky. Poukázal i na to, že střední škola na výuku druhého cizího jazyka ze základní školy nemusí navazovat a rodiče pak nevidí přínosy, které výuka druhého cizího jazyka má.

Volitelný předmět se může v současnosti otevřít pro alespoň sedm žáků. O možnosti, jak by se mohl minimální počet žáků snížit v případě volitelnosti druhého cizího jazyka, se nyní jedná.

„Určitě to není tak, že návrh (na zrušení povinnosti druhého cizího jazyka) směřuje proti výuce druhého cizího jazyka,“ nechal se slyšet vedoucí expertního panelu ministerstva Jan Jiterský. Podle něj by ministerstvo mělo podporovat jeho výuku pro žáky, kteří o něj budou mít zájem.