Článek
Podle vědců už z několika dřívějších studií vyplývá, že se v různých částech mozku mohou vyskytovat magnetitové krystalky. Právě na tuto linii objevů navázal mezioborový tým z UK, který vedl geolog a geofyzik Kletetschka.
Ten uvedl, že ho k výzkumu dovedlo setkání s kolegou Robertem Bazalou, který k němu nastoupil na doktorát, měl však již vystudovanou medicínu.
Vědci získali čtyři mozky
„Díky jeho přesahu do oblasti soudního lékařství jsme získali přístup k jedinečnému materiálu, lidským mozkům, které bylo možné studovat,” prozradil Kletetschka. Vědci získali nakonec k dispozici čtyři mozky – z toho dva pocházely od osob s Alzheimerovou chorobou.
Podle Kletetschky se zřejmě všem lidem v mozcích akumulují krystalky železa. „Pokud jsou hodně malé, tak podle naší hypotézy poškození není významné,” podotkl vědec. Pokud se však podle něho krystalky zvětší vlivem procesu v neuronech, kdy se obsah železa v bílkovinných molekulách ferritin různě proměňuje, může nastat problém.
Čeští vědci popsali opomíjené původce dětských infekcí kůže. Přenášejí se z morčat
Když jsou tyto magnetické nanočástice malé, tak tam je zkrátka podle něj takové „dynamo”. Roli v procesu hraje magnetické pole a elektricky vodivé okolí. Podle vědce točení magnetického dipólu kolem malinkých krystalků způsobuje, že se vytvářejí elektrické proudy.
Přispění k úpadku kognitivních schopností
„Teď jde o to, že když jsou tyto krystalky mrňavé, tak ty proudy mají vysokou frekvenci – gigahertze, megahertze, hodně velkou. Ale když se zvětšují a zvětší se do velikosti, že se frekvence těchto proudů zpomalí, řádově na hertze, tak to už je potom frekvence, v jaké neurony pracují,” popsal Kletetschka.
„A jelikož tyto krystalky se zvětšují do této velikosti a mají tuto frekvenci, tak elektrické proudy, které se vytvářejí kolem těchto krystalků, interferují se signály, které si předávají (nervové) synapse,” zdůraznil vědec. Dané „křížení” pak podle vědců může přispívat k úpadku kognitivních schopností u pacientů.
Podle Kletetschky je nyní otázkou, zda by v budoucnu nebylo možné frekvenci posunout do podoby, která „nevadí a zbavit tak člověka rušení”.
Vědci odhalili svatý grál v boji s Alzheimerovou chorobou
Výzkumníci v USA zase v rámci jiné práce objevili mozkové buňky nejvíce zranitelné při Alzheimerově nemoci. Identifikované nejzranitelnější buňky vůči tomuto typu demence leží v oblasti mozku nazvané entorhinální kůra, která řídí paměť a orientaci v čase a prostoru. Jsou náchylné k umožňování toxických shluků proteinu zvaného tau, který je ničí zevnitř.
