Od padajících hvězd po zatmění Slunce. Rok 2022 slibuje působivá nebeská představení

„Od března do konce května se předvedou všechny planety v sérii vzájemných konjunkcí a setkání s Měsícem. Ve druhé polovině roku začne noční obloze kralovat Mars, který počátkem prosince dosáhne opozice a ve spolupráci s Měsícem předvede mimořádnou podívanou. Nejnápadnějším úkazem vůbec bude říjnové zatmění Slunce,” shrnul tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.

LEDEN

V noci z pondělí 3. na úterý 4. ledna 2022 bude vrcholit meteorický roj Kvadrantidy, jelikož naše planeta prolétá proudem částic kdysi uvolněných v dávné minulosti z vyhaslé komety 2003 EH1. Na ranním nebi pak zazáří až několik desítek padajících hvězd.

„Jelikož se v této části oblohy ve středověku zakreslovalo souhvězdí Quadrans Muralis, nazývají se meteory tohoto roje Kvadrantidy. Měsíc bude kolem novu, takže nebude rušit svým svitem. Dívejte se na místě daleko od pouličního osvětlení, s dobrým výhledem směrem na východ, od večera až do brzkých ranních hodin,” radí ředitel Hvězdárny a planetárium Brno Jiří Dušek.

„Vrchol aktivity roje připadá na 3. ledna ve 21:40 SEČ. To se sice bude radiant (tj. místo, odkud meteory zdánlivě vylétají), nacházející se v souhvězdí Pastýře, nacházet nízko nad severním obzorem, ale v průběhu dalších hodin již výrazně vystoupá. Nejlepší je tak meteory roje vyhlížet po půlnoci až k rozbřesku,” doplnil astronom a fotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

LEDEN/ÚNOR

Na konci ledna a začátku února si krásné nebeské představení vychutnají především „ranní ptáčata“. Časně ráno, před 7. hodinou, tedy již za rozbřesku, uzříme podle Horálka trojici výrazných planet nízko nad jihovýchodním obzorem. Zářivou „jitřenku“ Venuši doplní slabší Mars a prchavý Merkur. Ještě na konci ledna (29. a 30. ledna) se k tělesům připojí srpek ustupujícího Měsíce.

Samotnou trojici planet nejlépe uvidíme mezi 13. a 17. únorem, kdy se Merkur dostane do úhlově nejvzdálenějšího bodu od Slunce. „Tehdy planety objevíme nad jihovýchodem již okolo 6:30 ráno,” upřesnil Horálek.

BŘEZEN

Úplněk, který nastane v pátek 18. března 2022, se v některých kulturách označuje jako „červivý“. Jak upozornil ředitel brněnského planetária Dušek, nejde o astronomický termín, ale souvisí s děním v přírodě.

„Může se jednat o odkaz na žížaly, které vylézají z ohřáté půdy (a vytahují je někteří ptáci), stejně jako na broučí larvy, které se vynořují z kůry některých stromů. Alternativně se mu také říká postní, orlí nebo cukrový,” vysvětlil.

Poslední čtvrť Měsíce nastává už 24. března, tedy krátce po jarní rovnodennosti, díky čemuž bude možné na konci března vždy v první polovině noci vyhlížet „březnovou zář pro fajnšmekry“, tzv. zvířetníkové světlo. To se táhne podél ekliptiky (roviny zemské dráhy, která se na obloze pomyslně promítá do zvířetníkových souhvězdí) a nejde podle Horálka vlastně o nic jiného než prach v okolí Slunce soustředěný do rozsáhlého disku, na který se ze Země díváme z boku a který rozptyluje sluneční záření.

„Abyste zvířetníkové světlo spatřili, potřebujete k tomu opravdu tmavé nebe daleko od zdrojů světelného znečištění. Na území Česka (a Slovenska) tak doporučujeme vyjet někam do hor, ideálně do oblastí známých pro menší vliv světelného znečištění, tedy tzv. parků tmavé oblohy: v Manětíně, Jizerských horách, Beskydech, příp. ve Velké Fatře nebo Poloninách," nastínil Horálek.

DUBEN

Ve druhé polovině dubna se můžeme podívat na meteorický roj Lyrid. Mezi 14. a 30. dubnem totiž Země proletí meziplanetárním proudem drobných prachových částic uvolněných v minulých staletích z jádra komety Thatcher. Vylétat budou pomyslně ze souhvězdí Lyry.

„Největší počet meteorů můžeme očekávat v noci z 22. na 23. dubna, a to okolo dvaceti za hodinu. Měsíc je v době maxima Lyrid v poslední čtvrti, bude na obloze ve druhé polovině noci, ale nachází se blízko radiantu v souhvězdí Lyry, čímž bude pozorování rušit. Meteory však můžeme pozorovat na celé obloze, tedy nikoli pouze v okolí radiantu,” zmínil popularizátor astronomie Jan Veselý z organizace Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy) ve svém textu na webu České astronomické společnosti.

Veselý připomněl, že mateřská kometa C/1861 G1 (Thatcher) má oběžnou dobu 415 let, tudíž se na její příští návrat těšíme v roce 2276. „Nyní můžeme pozorovat alespoň světelné stopy, které ve vzduchu způsobují její prachové částečky střetávající se s atmosférou naší planety. Podle serveru timeanddate.com jsou Lyridy jedním z nejstarších známých meteorických rojů. Čínští hvězdáři je údajně zaznamenali již před 2500 lety,” uvedl.

Duben také nabídne jeden z nejlepších pohledů k planetě Merkur. Ta se bude nacházet v nejvýraznější východní elongaci se Sluncem, tedy úhlově nejdále od Slunce, 29. dubna 2022.

„Tehdy planetu najdeme po soumraku velice vysoko v souhvězdí Býka, navíc ve fotogenické společnosti překrásné otevřené hvězdokupy Plejády. Nejtěsnější průchod planety před hvězdokupou se odehraje mezi 28. a 30. dubnem, vyhlížet je třeba z místa s naprosto odkrytým západo-severozápadním obzorem od 21:10 SELČ. Merkur bude vidět očima,” popsal astronom Horálek.

KVĚTEN

Počátkem května vrcholí aktivita meteorického roje Éta Aquaridy - meteory tentokrát zdánlivě vylétají ze souhvězdí Vodnáře. Jejich mateřskou kometou je ta nejslavnější ze všech: 1P/Halley. Vydatné maximum, během nějž se na obloze může objevit až 50 meteorů za hodinu, nastává v noci z 5. na 6. května.

„Měsíc v té době dorůstá na večerní obloze, zapadá ovšem až po půlnoci, v 1:27 SELČ. Přesto pozorování prakticky rušit nebude,” upozornil Veselý.

Čeká nás i částečné zatmění Měsíce. Do úplňku Měsíc doroste 16. května v 6:14 SELČ. V té době nastane úplné zatmění Měsíce, které bude podle Veselého nejlépe pozorovatelné z obou amerických kontinentů.

U nás uvidíme jen částečné zatmění nízko nad obzorem v ranních hodinách. Měsíc u nás zapadá v 5:15 SELČ, úplná fáze zatmění začíná o necelou čtvrthodinu později, v 5:28 SELČ.

ČERVEN

Ve druhé polovině června spatříme všechny očima viditelné planety Sluneční soustavy (Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn) a Měsíc v jediný okamžik, přičemž nejlepší podmínky pro pozorování nastanou okolo 24. června.

„Abyste viděli opravdu všech pět planet, je zapotřebí najít místo s dokonale odkrytým severovýchodním až východním obzorem (ideálně tedy vysoko v horách). Merkur bude vycházet až před 4. hodinou ranní, tedy za pokročilého svítání,” poznamenal Horálek.

ČERVEN/ČERVENEC

V červnu a v červenci bude podle Horálka možné spatřit tzv. noční svítící oblaka (NLC), která úzce souvisí s meteorickým prachem a také s kolísáním sluneční aktivity. Ta bude v roce 2022 mezi minimem a maximem, i tak by se měly vytvořit stabilní podmínky v těch vrstvách zemské atmosféry, ve kterých se NLC tvoří - tedy ve výšce okolo 85 kilometrů.

ČERVENEC

„Jako (téměř) každý rok i v roce 2022 nastane úplněk, během kterého bude Měsíc zároveň procházet na své eliptické dráze tzv. přízemím, a tedy úplňkový Měsíc bude úhlově největší v celém roce,” konstatoval Horálek.

Tento moment připadá na středu 13. července 2022, kdy se na oblohu vyhoupne „superúplněk“ (nejde o astronomický termín). Měsíc se octne ve fázi úplňku ve 20:38 SELČ. Pouhé zhruba 9,5 hodiny předtím, v 11:09, bude nejblíže k Zemi, a to na vzdálenost 357 263 km.

SRPEN

V noci z 12. na 13. srpna bude vrcholit tradiční roj „padajících hvězd” jménem Perseidy. „Bohužel v první polovině noci bude rušit Měsíc, takže zahlédneme jen nejnápadnější meteory. Nebeské kulisy navíc doplní jasné planety: Jupiter, Saturn a Mars,” napsal Dušek.

„Ačkoli hodinová zenitová frekvence - číslo, které charakterizuje vydatnost meteorického roje - se očekává okolo hodnoty 100, většinu meteorů nám pohltí světlo odražené od Měsíce a rozptýlené v zemské atmosféře,” přisvědčil Veselý.

SRPEN/ZÁŘÍ

Jak dále pokračoval Horálek, v této době budeme moci pozorovat nejkrásnější úsek Mléčné dráhy, který nízko nad jižním obzorem doplní dvě jasné planety - nejprve Saturn, která bude v opozici se Sluncem už 14. srpna v 19:02 SELČ v souhvězdí Kozoroha „a jistě potěší svými prstenci každého majitele už menšího hvězdářského dalekohledu”. Jasnější Jupiter se octne v opozici se Sluncem až 26. září ve 21:25 SELČ.

ŘÍJEN

V noci z pátku 21. října na sobotu 22. října se budeme moci těšit na několik meteorů z roje Orionid, které jsou prchavým pozůstatkem po Halleyově kometě (jako květnové Éta Aquaridy). Měsíc rušit nebude, takže mezi půlnocí a ránem lze „ulovit” až několik exemplářů padajících hvězd.

Na říjnové obloze, konkrétně 25. října, se na nás „usměje“ Slunce při jeho výrazném zatmění, nejvýraznějším do roku 2026. Bude jen částečné, ale provedou jej příznivé pozorovací podmínky.

„Česko i Slovensko se bude nacházet v oblasti, kde úkaz dosáhne více než 40 procent zákrytu slunečního disku Měsícem. Největší zatmění se odehraje Rusku, i tak bude ale jen částečné - maximální zakrytí 86 procent slunečního disku,” informoval Horálek.

Úkaz podle něj uvidí většina Evropanů (vyjma Portugalců) a velká část obyvatel Dálného východu. Na našem území bude viditelné okolo poledne, tedy v průběhu dne prakticky nejvýše nad obzorem (více než 25° vysoko). Další zatmění Slunce z Česka uvidíme až 29. března 2025 a bude opět částečné.

LISTOPAD

O další bolidy by se ještě na konci října a pak především na začátku listopadu mohly postarat dvě větve (severní a jižní) meteorického roje Taurid. Mateřskou kometou jižní větve je krátkoperiodická kometa 2P/Encke (vrací se ke Slunci za 3,3 roku), která proletěla kolem Slunce v létě 2020 a znovu se vrátí v říjnu 2023. Severní větev má pravděpodobně na svědomí drolící se asteroid 2004 TG10.

„Při malé zenitové frekvenci přibližně 5-10 meteorů za hodinu vychází jejich společné neostré maximum na datum okolo 4. listopadu 2022,” upřesnil Horálek.

PROSINEC

Ve čtvrtek 1. prosince se Mars přiblíží k Zemi na 81 450 876 kilometrů. Dosáhne tedy největší jasnosti a úhlové velikosti v roce 2022. Podle Duška by tak mohly být i malým dalekohledem na jeho povrchu pozorovatelné nejvýraznější detaily.

O týden později se na nebi objeví přesně naproti Slunci, čímž se ocitne v tzv. opozici. Právě tehdy jej „navštíví” Měsíc.

„Už ve středu 7. prosince večer bude patrné, že se něco děje. Kolem 17. hodiny se nad jihovýchodním obzorem objeví úplněk a vlevo od něj naoranžovělý Mars. V dalších hodinách se bude náš kosmický soused při pohledu ze Země přibližovat k Marsu, aby ho nad ránem - čtvrtek 8. prosince - kolem šesté hodiny úplně zakryl. I když budou oba objekty velmi nízko nad obzorem, teoreticky může být patrný i výstup planety zpoza disku Měsíce. Když vyjde počasí, bude to úžasná podívaná jak pouhýma očima, tak i jakýmkoli dalekohledem,” přiblížil odborník.

Posledním pravidelným meteorickým rojem budou v roce 2022 Geminidy, které sice nebudou mít úplně nejlepší pozorovací podmínky, ale podle astronomů se na ně přesto vyplatí podívat. Mateřským tělesem roje Geminid je planetka (3200) Phaeton, zřejmě bývalá a dnes již vyhaslá kometa. Radiant roje se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, hvězd Castor a Pollux.

Na prosincové obloze vychází už za večerního soumraku a během noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci. Nejvíce meteorů lze tedy vždy očekávat mezi půlnocí a třetí hodinou ranní. Meteory jsou pomalé a často poměrně jasné, se stoupající výškou radiantu stoupá frekvence nad 100 meteorů v hodině.

„Nejvyšší aktivitu lze očekávat v noci ze 13. na 14. prosince, maximum totiž nastává 14. prosince ve 14 hodin SEČ, tedy až ve dne. Noc předtím bude aktivita stoupat, pak už prudce klesat,” uvedl Horálek.

V pátek 23. prosince 2022, pouhé tři minuty před Štědrým dnem, se Měsíc dostane do fáze novu.

„Bezměsíčné zimní noci nahrávají k vyhlížení nejjasnějších hvězd noční oblohy poblíž slabé Mléčné dráhy v okolí majestátního souhvězdí Orionu. V jeho rameni leží načervenalé hvězda Betelgeuze, velký rudý obr na sklonku svého života. Betelgeuzi pak ve velkém nebeském prostoru obklopují jasné hvězdy Rigel (noha Oriona), Aldebaran (souhvězdí Býka), Capella (souhvězdí Vozky), Pollux (souhvězdí Blíženců), Procyon (souhvězdí Malého psa) a Sírius (nejjasnější hvězda noční oblohy v souhvězdí Velkého psa),” uzavřel Horálek s tím, že tyto výrazné hvězdy utváří na nebi velký obrazec nazývaný „Zimní šestiúhelník“.

Nejlépe bude útvar viditelný okolo půlnoci, a to i z měst. Mimo ně jej „protíná“ Mléčná dráha.