Článek
Talentovaní výzkumníci si rovněž odnesli ceny ve výši 155 tisíc Kč. Lehn navíc v Česku obdržel čestný doktorát.
Soutěž pro studenty farmaceutických věd vyhlašuje Velvyslanectví Francie v Praze ve spolupráci se skupinou Sanofi, globální biofarmaceutickou společností, která se snaží podporovat lidi v jejich zdravotních výzvách.
Jsem pevně přesvědčen, že vědci mají především zodpovědnost k pravdě.
„Velmi nás těší, že přihlášené práce jsou na opravdu vysoké odborné úrovni. Letos se dokonce poprvé stalo, že odborná porota ocenila čtyři vědce místo obvyklých tří. Oba výzkumy umístěné na pomyslné bronzové příčce byly tak dobré, že se porota i organizátoři rozhodli udělit výjimku,“ poznamenala Jana Konopíková ze Sanofi.
Boj s metastázemi
Slavnostní předávání cen proběhlo ve středu 26. června v historické budově Národního muzea za přítomnosti velvyslance Francie v ČR Rolanda Galharaguea.
Ocenění laureátům předal Jean-Marie Lehn, vědec, který v roce 1987 společně se dvěma kolegy získal Nobelovu cenu za objev syntetických makrocyklických látek se selektivními vlastnostmi pro vazbu iontů a molekul.
Francouzský chemik Jean-Marie Lehn
Cenu za farmacii z Lehnových rukou převzala Lenka Loukotová z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR. Věnuje se novým způsobům léčby rakoviny.
„Odhaduje se, že v současnosti je 90 procent všech úmrtí na rakovinu způsobeno metastázemi (druhotné ložisko nádorových buněk, které vzniklo odtržením části těchto buněk od primárního ložiska a následným šířením po organismu – pozn. red.). Ty jsou obecně agresivnější než prvotní nádor a hůře se léčí. Podařilo se nám navrhnout a ověřit novou kombinovanou metodu léčby rakoviny založenou na imunoradioterapii, namířenou právě proti metastázím,“ vysvětlila vědkyně.
V soutěži pro ni byla prý největší výzvou závěrečná diskuze s porotci. „Byla ale současně mimořádně přínosná, získala jsem náhledy na svoji práci očima odborníků z jiných oborů. Pokládali mnoho zajímavých otázek, bohužel ale na ně zatím nemáme jednoznačnou odpověď,“ doplnila Loukotová.
Interakce mezi léky
Cenu za druhé místo si odnesla Lucie Hyršová za práci zabývající se lékovými interakcemi.
„Pohyb látek v těle zprostředkovávají tzv. transportéry. Zajišťují mimo jiné přenos látek obsažených v lécích a tím umožňují jejich vstřebávání, distribuci a vyloučení z těla. Nám se podařilo odhalit nový mechanismus, jakým se množství jednoho z transportérů v lidském těle reguluje,“ objasnila s tím, že současně se zabývali vlivem některých složek potravy na metabolismus.
„Díky tomu jsme nyní schopní odhalovat některé nechtěné lékové interakce – buď situace, při nichž dojde ke zvýšení koncentrace léčiv v krvi, a tedy toxickému ohrožení organismu, nebo případy, kdy se léčiva odbourávají rychleji, než by měla, což může vyústit až v selhání účinku terapie,“ popsala Hyršová.
Netřeba manipulovat s toxickým materiálem
Další z oceněných, Ivona Lhotská, navrhla automatizovaný proces pro určování množství toxinů, jež v potravinách a potravních doplňcích tvoří plísně.
„Je to poprvé, co se podařilo propojit on-line analýzu s předchozím záchytem toxinů na speciálních polymerech. Od vložení vzorku do přístroje až po výsledek už mohou být všechny kroky provedeny automaticky,“ řekla.
Takže lze analyzovat velké množství vzorků bez obsluhy, která by musela manipulovat s toxickým materiálem. Navíc systém umožní zrychlení celého procesu.
Místy i celoživotní léčba epilepsie
Třetí místo spolu s Lhotskou obsadil i Jan Kudláček, který se zabývá výzkumem léčby epilepsie.
„Léčba epilepsie je dlouhodobá a pacienti musejí užívat léky mnohdy celý život. Přibližně u 30 procent nemocných ale léky nezabírají. Pro nalezení účinnějších způsobů léčby je nezbytné pochopit dynamiku epilepsie v dlouhodobém měřítku a objasnit mechanismy, které řídí dlouhodobé kolísání v náchylnosti mozku ke vzniku záchvatu,“ přiblížil.
„Mechanismy, které řídí dlouhodobou dynamiku záchvatů, dosud nebyly brány v potaz při vývoji léků a představují nový terapeutický cíl nejen pro léky potlačující záchvaty, ale též pro léčbu epilepsie samotné,“ upřesnil Kudláček s tím, že právě jeho výzkum v tom může přinést posun.
Autoři dvou nejlepších vědeckých prací získávají každý rok měsíční stáž v prestižní francouzské laboratoři. První tři, tentokrát tím pádem výjimečně čtyři, i finanční prémii.
Doktorát pro Lehna
Ve stejný den, tedy ve středu, byl francouzský chemik Lehn v pražském Strahovském klášteře odměněn čestným doktorátem. Čestný titul doctor honoris causa mu udělila Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) v Praze.
„Přínos profesora Lehna pro rozvoj chemie jako vědní disciplíny je nezpochybnitelný. Kromě Nobelovy ceny o něm svědčí více než tisíc vědeckých publikací či zásadní vliv na definici nové oblasti chemie zvané supramolekulární chemie,“ uvedl rektor VŠCHT Karel Melzoch.
Jean-Marie Lehn při slavnostním přebírání čestného doktorátu. Nad ním stojí rektor VŠCHT Karel Melzoch.
Se školou má podle rektora Lehn dlouhá léta úzké vazby, mimo společných vědeckých publikací se také stal školitelem několika jejích studentů a absolventů. Melzoch dále zmínil i spjatost Lehnova jména s popisovanými cenami francouzského velvyslanectví pro nadané studenty chemie.
Po slovech díků se Lehn též zamyslel nad úlohou vědce v současné společnosti. „Jsem pevně přesvědčen, že vědci mají především zodpovědnost k pravdě. Pokud je tento předpoklad naplněn, teprve pak přichází na řadu zodpovědnost společenská," dodal na závěr.
