Článek
Problém pro rozvoj digitalizace vzdělávání představuje podle NKÚ i její financování, které je silně závislé na prostředcích z fondů EU.
„Prostředky z fondů EU navíc nepředstavují dlouhodobě stabilní zdroj financování. Po skončení programového období se mohou školy potýkat s výpadkem financí na nákup i správu ICT,” uvedl NKÚ.
Ze státního rozpočtu smí totiž školy na nákup ICT použít jen část peněz. V letech 2013 až 2019 měly k dispozici celkově 1000 až 1136 korun na žáka ročně, většinu peněz ale musely použít na jiné nezbytné výdaje.
NKÚ zcela opomíjí roli obcí a měst, které jsou v českém systému základního a středního školství nositeli zřizovatelských kompetencí.
Podle analýzy MŠMT z roku 2017 by školy potřebovaly na pořízení ICT ročně přidat 500 korun na žáka, prostředky v systému financování regionálního školství se však navýšit nepodařilo.
Co mají umět žáci a učitelé
Ministerstvo školství v rámci Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 naplánovalo 43 aktivit, NKÚ prověřil 18 z nich. „Ty klíčové ministerstvo stále nesplnilo,” zmínili kontroloři.
Resortu vytýkají, že neurčil, jaké znalosti by měli žáci získat a jaké kompetence by měli mít učitelé. Dále podle NKÚ nezajistil vzdělávací materiály pro žáky ani učitele, nevznikla ani nabídka dalšího vzdělávání pro učitele.
Závěry podle starší zprávy školní inspekce?
Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí. „Ač lze říci, že oblast digitálního vzdělávání měla být za minulých vlád podporována výrazněji, s hlavními závěry této kontrolní zprávy důrazně nesouhlasíme,” uvedla v reakci mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
Podle ministerstva pracuje NKÚ s čísly, která nejsou srovnatelná. Zpráva hodnotí výstupy Strategie digitálního vzdělávání, která byla v listopadu 2014 přijata na období do roku 2020. Hodnocené období 2011 až 2018 z tohoto důvodu nepovažuje ministerstvo za příliš relevantní.
Závěr zprávy NKÚ je podle ministerstva z velké části postaven na tematické zprávě České školní inspekce z roku 2017. „Ta je však dnes již poměrně zastaralá a nereflektuje aktuální vývoj v této oblasti,” řekla mluvčí.
Podle ministerstva NKÚ zcela opomíjí roli obcí a měst, které jsou v českém systému základního a středního školství nositeli zřizovatelských kompetencí. Měly by tak být primárními poskytovateli investic do ICT vybavení ve školách, jež zřizují, míní resort.
Ministerstvo připomíná, že v oblasti Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 se v posledním roce podařila celá řada kroků, což však zpráva NKÚ za období 2011 až 2018 neobsahuje.
„Vznikl například rámec digitálních kompetencí pedagogů, kdy plánujeme intenzivní podporu vzdělávání učitelů v oblasti digitálních technologií. Byla vytvořena řada návodů a workshopů pro školní ICT koordinátory a modernizaci vzdělávací oblasti ICT,” vypočítává ministerstvo.
„Vznikly také metodické kabinety pro učitele informatiky a ICT a stejně tak síť krajských metodiků v této oblasti. Ministerstvo tak považuje zprávu NKÚ za neaktuální a její závěry za hrubě zavádějící,” uzavřela mluvčí.
