Hlavní obsah

Němečtí výzkumníci rozchodili myši s poškozenou míchou. Jedinou injekcí

Novinky, Filip Šára

Myším se zcela poškozenou míchou, neschopným pohybovat zadníma nohama, píchli němečtí vědci syntetickou bílkovinu, která stimuluje růst neuronů. Přerušené nervové buňky v míše dorostly a zvířata začala po pár týdnech chodit, informoval vědecký server Science Daily.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Poranění míchy patří k těm nejvíce oslabujícím. Poškozená nervová vlákna (axony - funkční výběžky neuronu) již nemusí být schopna přenášet signály mezi mozkem a svaly, což často vede k ochrnutí končetin. Axony se navíc pak nemohou regenerovat.

Zde je i ukázka myši „před” a „po”.

V rámci nové studie tak Němci obnovili schopnost chodit u myší, které byly paralyzovány po úplném poranění míchy. Tým z Ruhr-Universität Bochum vytvořil jakýsi „návrhářský“ signální protein a vstříkl jej do mozku zvířat, čímž stimuloval jejich nervové buňky k regeneraci a „sdílel s nimi recept” na tvorbu dané speciální bílkoviny.

Vědci zkoušejí zlikvidovat rakovinu pomocí nůžek DNA. Má to nahradit chemoterapii

Věda a školy

Vědci se rozhodli opravit poškozené axony proteinem, který nazývají hyper-interleukin-6 (hIL-6). Jde o syntetickou verzi přirozeně se vyskytujícího peptidu (chemická sloučenina organického původu, která vzniká spojením několika aminokyselin peptidovou vazbou), který byl laboratorně vylepšen, aby stimuloval regeneraci nervových buněk.

„Jedná se o tzv. designový cytokin, což znamená, že se v této podobě v přírodě nevyskytuje a musí být vyroben pomocí genetického inženýrství,” vysvětlil podle webu New Atlas autor studie Dietmar Fischer.

Cytokin je označení pro skupinu menších signálních proteinů, účastnících se významně v imunitní odpovědi. Cytokiny jsou produkovány buňkami imunitního systému (makrofágy, T-lymfocyty) a jsou schopné navodit například rychlé dělení a diferenciaci určitých typů buněk, které se účastní boje proti patogenům, případně další rysy imunitní obrany. Interleukiny jsou skupinou cytokinů, které se podílejí na regulaci imunitních dějů.

Dosud platí, že paralýza způsobená poškozením míchy je celkově nenapravitelná. S novým terapeutickým přístupem se ale vědcům poprvé podařilo přimět myši, aby znovu chodily. Protein tedy stimuluje regeneraci nervových buněk.

Viry dodávají mozku plán výroby proteinu

Fischerova výzkumná skupina už v dřívější studii zjistila, že hyper-interleukin-6 může účinně stimulovat regeneraci nervových buněk. Jak připomíná Science Daily, klíčový je ale i samotný způsob, jak to zvířatům podat.

Ve své současné studii tým z Bochumi indukoval nervové buňky motoricko-senzorické kůry, aby samy produkovaly hIL-6. Za tímto účelem použili viry vhodné pro genovou terapii, které pomocí injekční stříkačky umístili do snadno přístupné oblasti mozku. Tam viry dodávají „plán produkce proteinu” specifickým nervovým buňkám, motoneuronům.

Vědci dali naději miliónům lidí, znovu rozchodili ochrnuté krysy

Věda a školy

„Léčba genovou terapií pouze několika neuronů tak stimulovala axonální regeneraci různých nervových buněk v mozku a několika motorických traktů v míše současně. Nakonec to umožnilo dříve ochrnutým zvířatům začít chodit po dvou až třech týdnech. To nás zpočátku velmi překvapilo, protože po úplné paraplegii se to nikdy předtím neukázalo jako možné,” uvedl Fischer.

Vědci odhalili svatý grál v boji s Alzheimerovou chorobou

Věda a školy

Výzkumný tým nyní zjišťuje, do jaké míry lze tento nebo podobné přístupy kombinovat s dalšími opatřeními k optimalizaci podávání hyper-interleukinu-6 a dosažení nových funkčních vylepšení. Rovněž zkoumají, zda má protein u myší stále pozitivní účinky i po dalších týdnech.

„To bude důležité vědět pro případné budoucí použití u lidí,” uzavřel německý expert.

Související články

Výběr článků

Načítám