Článek
Starogermánské runy jsou známy ze slavné filmové trilogie Pán prstenů. Veřejnost se s nimi může setkat ve filmech a počítačových hrách z oblasti fantasy.
Archeologové objevili v Milevsku hřeb, který prý pochází z Ježíšova kříže
Vyryté znaky na kosti určil specialista na starogermánské jazyky Robert Nedoma z vídeňské univerzity. Nápisy v runách jsou obvykle spojovány s mytologií. Kost z Břeclavska byla ale překvapivě učební pomůckou.
Záznam na žebru z tura
Styl starší futhark používalo germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od druhého do sedmého století našeho letopočtu. Abeceda staršího futharku byla tvořena 24 znaky, z nichž posledních sedm bylo vyryto právě na zlomeném žebru nalezeném na Břeclavsku.
Popsaná kost byla nalezena v roce 2017, podrobně ji zkoumal tým složený z vědců z ČR, Rakouska, Švýcarska a Austrálie.
Je pravděpodobné, že původně byla na kosti celá runová abeceda. Nejednalo se tedy o konkrétní sdělení, ale spíše o učební pomůcku, o čemž svědčí i některé chyby v zápisu. V současné době znají vědci z celé Evropy jen 17 nálezů kompletních či částečně dochovaných řad staršího futharku. Kost našli archeologové při výzkumech v roce 2017.
Dva Byzantinci na Moravě. Cyril a Metoděj přiváděli bavorské duchovní k zuřivosti
„Podrobně ji prozkoumal mezinárodní tým složený z vědců z Česka, Rakouska, Švýcarska a Austrálie a zjistil, že se jedná o nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v České republice, ale v celé Evropě,“ řekl Právu vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Macháček, který zároveň stál v čele mezinárodního vědeckého týmu zkoumajícího unikátní objev.
Nejstarší písmo Slovanů bylo germánské
K analýze kosti byly použity nejnovější genetické a radiokarbonové metody a stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie.
„Z těchto citlivých analýz vyplývá, že kost pochází z tura domácího,“ poznamenala Zuzana Hofmanová, členka týmu z University of Fribourg ve Švýcarsku, která se specializuje na analýzu archaické DNA.
K analýze kosti byly použity nejnovější genetické a radiokarbonové metody, stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie.
Až dosud se za nejstarší písmo Slovanů považovala hlaholice. Přelomový objev archeologů Masarykovy univerzity ukazuje, že Slované již před zavedením hlaholice přišli do kontaktu s runami, které mohli používat například k počítání nebo k věštění.
Vědci znají podobu římského legionáře z Moravy
Nález zároveň zpochybňuje vyhraněnou kulturní odlišnost mezi germánskou a slovanskou částí Evropy. „To, že jde o nejstarší doklad písma u Slovanů, je samozřejmě zajímavé pro přibližně 300 milionů lidí, kteří mluví některým ze slovanských jazyků,“ dodal Macháček.
Naleziště v lokalitě Lány u Břeclavi
O nálezu publikovali archeologové článek v jednom z nejvýznamnějších světových archeologických časopisů Journal of Archaeological Science. Po skončení výzkumů, které na zmíněné lokalitě stále probíhají v rámci projektu EXPRO financovaného Grantovou agenturou ČR, budou runy z Lánů vystaveny pro veřejnost v prostorách Masarykovy univerzity.
