Článek
Během plánované revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) chce ministerstvo školství zajistit i prostor pro vyváženou výuku moderních dějin na školách. Uvedlo to po lednové schůzce svých zástupců s ředitelem BIS Koudelkou. Na potřebnost změny ve výuce moderních dějin totiž BIS upozornila ve výroční zprávě za rok 2017 zmiňující možný ruský vliv. [celá zpráva]
BIS v oné zprávě vydané loni napsala, že moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je částečně zasažena i výuka českého jazyka a literatury. Prosovětskou interpretaci moderních dějin a pokračující vliv sovětské propagandy označila za součást ruské hybridní strategie.
Jen občan, který bude chápat naši historii ve všech souvislostech, bude schopen čelit stále většímu informačnímu chaosu a zvládne rozlišit dezinformace od reality.
Riziko takzvaných hybridních hrozeb, jejichž autoři se snaží pomocí dezinformací a propagandy ovlivňovat rozhodovací procesy v rámci státu a zpochybňovat právní stát a demokracii, je podle Koudelky velmi aktuální. „Úkolem zpravodajských služeb je proti hybridním hrozbám bojovat,“ zdůraznil Koudelka.
Zemanovy výtky
Prezident ČR Miloš Zeman minulý týden vytkl ministru školství Robertu Plagovi (ANO), že se kvůli výuce moderní historie s Koudelkou sešel. „Považuji za hrubou chybu ministra Plagy, že si nechá mluvit do toho, jak má vypadat výuka historie,“ řekl Zeman.
O výuce by podle něj měli diskutovat historici a pedagogové. „Nevím, proč by se do této diskuse měla vměšovat i tajná služba, to ani Státní bezpečnost neměla takovou drzost, aby radila, jak se má učit dějepis,“ rozohnil se prezident, který opakovaně kritizuje tuzemské zpravodajské služby. [celá zpráva]
Sám se za to pak dočkal protireakcí. [celá zpráva]
Dezinterpretace nešťastné poznámky
„Zpravodajské služby se stávají jedním z terčů propagandy a překrucování faktů. Zpochybňování jejich erudice, integrity a schopností, a tím snížení důvěry v ně je pro nepřátele důležité. V historii to není poprvé ani naposledy,“ poznamenal ředitel BIS.
Dále zmínil, že BIS o tomto závažném tématu psala právě i ve své poslední veřejné výroční zprávě, protože rizika s tímto fenoménem spojená budou nadále narůstat. Klíčové je v této oblasti vzdělávání.
„Typicky, v duchu výše uvedených vět, z výroční zprávy zarezonovala nejvíce poněkud nešťastně formulovaná poznámka pod čarou o výuce moderních dějin na českých školách,“ pokračoval Koudelka.
„Poznámka, která vlastně neříká nic jiného než to, co dlouhodobě tvrdí nejenom učitelé, ale třeba i historici, a co ukázal v roce 2016 výzkum České školní inspekce – moderní dějiny se podle něj neučí tolik, kolik by bylo zapotřebí, a celá čtvrtina učitelů je nepovažuje za zásadní,“ shrnul.
Poznámka pod čarou byla podle něj dezinterpretována a tyto dezinterpretace si žijí svým životem. „Nechceme tvořit osnovy a přepisovat učebnice. Provádíme jen sběr informací, vytváříme kvalitní analýzy a upozorňujeme představitele státu na rizika z jakékoli oblasti našeho života,“ vysvětlil.
„Považujeme, ve shodě s velkou částí odborné veřejnosti, za stěžejní, aby mladí lidé opouštěli náš školní systém s mnohem širšími znalostmi moderních dějin včetně důležitých a mnohdy ne příliš známých souvislostí. Protože jen občan, který bude chápat naši historii ve všech souvislostech, bude schopen čelit stále většímu informačnímu chaosu a zvládne pomocí vlastního úsudku rozlišit dezinformace od reality,“ prohlásil.
A to je dle civilní kontrarozvědky zásadní pro zachování právního státu, demokracie a našeho způsobu života.
Za otevření debaty je rád
Koudelka přiznal, že nemá radost z toho, že upozornění na jedno velmi významné riziko se stalo záminkou pro útok na BIS. Na druhou stranu je ale za debatu o výuce moderních dějin na našich školách vděčný a doufá, že nezapadne, což prý bude hlavně na učitelích.
„Právě učitelé jsou pro nás klíčem k budoucnosti, oni jsou těmi, kteří mohou připravit naše děti, aby se ve stále komplikovanějším světě neztratily,“ uzavřel.
