Článek
„Jsou slyšet zvuky tří desítek nárazů, některé o něco hlasitější než jiné,” konstatovala vesmírná agentura NASA ve své tiskové zprávě.
Na noční obloze svítí zvířetníkové světlo. Smog i počasí však ne vždy podívanou umožní
„Kamera SuperCam je složitý laserový přístroj, jehož pulsy mají mířit na zkoumané kameny a regolit na povrchu Marsu. Senzory jeho spektrometru pak budou sledovat a analyzovat laserovým paprskem odpařený materiál a podle toho určovat jeho složení,” popsal pro Novinky funkce a význam zařízení Milan Halousek, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.
Regolit je označení vrstvy různorodého nezpevněného horninového materiálu, který pokrývá celistvé podloží. Vyskytuje se na Zemi, Měsíci, některých menších planetkách i jiných planetách. Regolit vzniká při dopadech meteoritů různé velikosti, které povrchovou vrstvu neustále převracejí a míchají její obsah s vyvrženým materiálem během impaktu. |
Kromě toho je součástí přístroje i speciální mikrofon, který nahrává zvuky dopadu pulsů laserových paprsků na zkoumaný materiál. Vědci podle Halouska předpokládají, že podle zvuku, resp. podle jeho změn při dopadu pulsu na zkoumaný materiál budou schopni určovat vlastnosti tohoto materiálu.
„SuperCam je umístěna na ‚hlavě' roveru Perseverance, je to ten velký bílý box s kulatým otvorem úplně nahoře,” doplnil tento český popularizátor kosmonautiky s tím, že na vývoji a stavbě přístroje SuperCam se podíleli kromě odborníků ze Spojených států také vědci a technici z Francie a Španělska.
Výzkumníci jsou nadšení, jak rover funguje
Experti zapojení do projektu neskrývají svoji radost. „Je úžasné sledovat, jak SuperCam na Marsu funguje tak dobře,” poznamenal k tomu Roger Wiens z americké Národní laboratoře Los Alamos v Novém Mexiku.
Čínská sonda poslala snímky Marsu ve vysokém rozlišení
„Získané zvuky jsou pozoruhodné kvality,” přidala se Naomi Murdochová, vědecká pracovnice z další spolupracující organizace, institutu ISAE-SUPAERO ve francouzském Toulouse.
Minulý týden se navíc dal robotický průzkumník Perseverance poprvé od svého únorového přistání na Marsu do pohybu. Během úvodního manévru, který měl prověřit správné fungování systému, se vozítko vybavené šesti kolečky posunulo o čtyři metry, poté se otočilo o 150 stupňů a urazilo dalších 2,5 metru opačným směrem. Zabralo to 33 minut.
Průzkumník Perseverance urazil na Marsu první metry
Rover má být schopný urazit 200 metrů za jeden marsovský den, který je o něco delší než ten pozemský. Průzkumník se pohybuje pětkrát rychleji než Curiosity, předchozí vozítko úřadu NASA na rudé planetě.
Americký robot přistál na Marsu a poslal první snímky
Perseverance přistál na Marsu 18. února v kráteru Jezero. Vědci jsou přesvědčeni, že kráter byl před více než třemi miliardami let zaplaven vodou. Jedním z cílů je sesbírat na místě vzorky hornin, které budou při další misi převezeny na Zemi, připomíná list The Independent. Vzorky pak mají posloužit k prozkoumání případného někdejšího života na naší sousední planetě.