Článek
„Odhadujeme, že Artemis III (...) nebude dříve než v roce 2025,“ prohlásil Nelson s odkazem na název programu, jenž v první fázi nazvané Artemis I počítá s nepilotovaným robotickým letem k Měsíci.
Součástí fáze Artemis II má být dosažení oběžné dráhy kolem Měsíce s posádkou na palubě vesmírné lodi.
NASA dokončuje sestavování rakety, která poletí na Měsíc
Astronauti v rámci mise Artemis III pak už mají stanout na lunárním povrchu.
Zdržení přinesl soudní spor
Jako hlavní důvod pro zdržení Nelson zmínil sedm měsíců trvající soudní spor, který bránil komunikaci mezi NASA a firmou SpaceX Elona Muska ohledně práce na lunárním modulu.
Rozhodnutí NASA uzavřít smlouvu v hodnotě 2,9 miliardy dolarů (62,6 miliardy Kč) výhradně se SpaceX totiž soudně napadla konkurenční firma Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose.
NASA kvůli žalobě Bezosovy firmy zastavila práce na lunárním modulu SpaceX
Minulý týden soud žalobu Blue Origin zamítl a NASA se nyní chystá obnovit spolupráci se SpaceX co nejdříve.
Jako další důvod podle agentury AP označil Nelson skutečnost, že Kongres agentuře neposkytl dostatek peněz na vývoj přistávacího systému.
Testovací let v únoru
NASA nicméně podle AP stále počítá příští rok v únoru s prvním testovacím letem své měsíční rakety Space Launch System (SLS) s kapslí Orion, kde tedy ale nikdo nebude na palubě (tj. Artemis I).
K letu Artemis II, jak bylo řečeno, se astronauti již připojí, jenže pouze k našemu přirozenému souputníkovi doletí a na jeho povrchu nepřistanou. K této druhé fázi programu má dojít až v roce 2024 - o rok později, než bylo plánováno.
A to podle Nelsona posouvá přistání na Měsíci nejméně na zmíněný rok 2025.
Vzorky odebrané čínskou sondou patří k nejmladším měsíčním vulkanickým horninám
Samotný program Artemis je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, a to včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu. Má ambici dostat Američany opět na lunární povrch, kde byli naposledy v roce 1972 v rámci programu Apollo. Poprvé by na něm měla stanout také žena.
NASA původně plánovala návrat na Měsíc do roku 2028, ale Trumpova administrativa zvolila ambicióznější cíl dostat tam znovu americké astronauty v roce 2024, připomíná Reuters.
Chystaná průzkumná vozítka
Plány má ale americký kosmický úřad i na další roky. Např. Austrálie má pro NASA vyrobit poloautonomní vozítko, které by - nejdříve až v roce 2026 - mělo začít hledat kyslík na Měsíci. Jeho technologie je odvozena od dálkového ovládání nákladních vozů, informovala nedávno agentura AP.
Austrálie vyrobí pro NASA vozítko, které bude na Měsíci pátrat po kyslíku
Dvacetikilogramové vozítko bude odebírat vzorky hornin obsahující oxidy, které bude následně extrahovat jiné zařízení patřící NASA. Kyslík získaný z lunárního povrchu byl mohl v konečném důsledku umožnit trvalý pobyt lidské posádky na Měsíci a podpořit i budoucí mise k Marsu.
Vozítko NASA bude pátrat po vodě u měsíčního kráteru Nobile
Letos v září navíc američtí odborníci oznámili, že vybrali na Měsíci lokalitu, kde má za dva roky začít pátrat po vodě a dalších zdrojích robotické vozítko VIPER.
Místem přistání roveru bude západní okraj kráteru Nobile na jižním lunárním pólu, přičemž měsíční jižní pól je podle vědců jednou z nejchladnějších oblastí Sluneční soustavy.
Dopravení roveru na Měsíc svěřila NASA dvěma soukromým firmám. Bezproblémové usazení vozítka na měsíční povrch má v roce 2023 zajistit přistávací modul Griffin společnosti Astrobotic. Griffina s VIPERem předtím vynese do vesmíru raketa Falcon Heavy od SpaceX.
