Článek
Vláskové buňky slouží k přeměně zvukových vln na nervové impulsy a jsou v tzv. Cortiho orgánu, jenž je součástí hlemýždě vnitřního ucha. Když dojde ke genetické mutaci těchto buněk, mohou se děti narodit s těžkým sluchovým postižením. To lze zatím řešit jen pomocí implantátu, který se vkládá do vnitřního ucha a nahrazuje funkci hlemýždě.
Nyní se podle listu The Daily Mail výzkumníkům podařilo vypěstovat kmenové buňky prosté mutací. Očekávají proto, že v budoucnu dokážou chirurgicky vložit tyto buňky do ucha pacienta, kde se vyvinou a budou fungovat jako normální, zdravé vláskové buňky. „Jsem z výsledků naší práce nadšený. Doufáme, že povedou k vyléčení tohoto druhu dědičné hluchoty,“ prohlásil profesor Kazusaku Kamija z Juntendo univerzity v Tokiu.
Jedno novorozeně z tisíce
„Našli jsme způsob, jak získat kmenové buňky. Dalším krokem je ale vypracovat bezpečný postup, jak je umístit v uchu pacienta,“ podotkl. „Je možné, že terapie bude dostupná během pěti až deseti let,“ dodal.
Vrozená ztráta sluchu je relativně častá – postihuje totiž podle statistik každého tisícího novorozence a zhruba 60 procent případů je determinováno právě mutací genu nesoucího název GJB2, na nějž se japonský výzkum zaměřuje. Člověk má při narození v každém uchu zhruba 11 tisíc vláskových buněk.
Stárnutí, dopady silného hluku či vliv drog ale způsobují jejich odumírání – sluch se tak zhoršuje, přičemž v současné době není většina typů ztráty sluchu léčitelná, lze ji jen částečně kompenzovat různými naslouchadly.
Zhruba třetina lidí ve věku kolem 65 let si stěžuje, že slyší hůře, mezi seniory o deset let staršími je špatně slyšících už polovina. Kmenové buňky jsou nediferencované živočišné buňky, které mají schopnost se dělit a měnit se na jiný buněčný, specifický typ. Tato schopnost umožňuje tělu vytvořit nové buňky, a opravit tak poškozené části těla, které jsou složeny z buněčných typů, jež se dělit neumějí.