Článek
Přitom výsledek výzkumu byl jasný. Vědci z Kanady, Číny, Singapuru a USA dospěli k jednoznačnému závěru, že použití panenek vúdú, které slouží k proklínání jiných lidí, proti neoblíbeným šéfům pomáhá. „Lidé se pak cítí lépe, mají pocit, jako by byla obnovena spravedlnost,“ vysvětlila účastnice výzkumu Lindie Hanyu Liangová, která zároveň děkovala svému bývalému nadřízenému za to, že ji „naučil všechno o tom, jak zvládat nepříjemné šéfy“.
Ceremonie udělování IgNobelů proběhla na prestižní Harvardské univerzitě. Za přítomnosti 1100 hostů předávali cenu v podobě velkého rudého srdce se stetoskopem skuteční nositelé Nobelových cen. Ty mají podle organizátorů „oslavovat neobvyklé a uctít dostatek fantazie“.
Fantazie tam bylo vskutku dost, jak předvedli třeba ocenění v oboru medicíny. Zkoumali totiž, zda se lze pomocí jízd na horské dráze zbavit ledvinových kamínků. A dospěli k názoru, že horská dráha skutečně pomáhá. Jeden z oceněných amerických výzkumníků ale řekl, že „skutečné uznání by si zasloužil spíše jeden z mých pacientů“. Ten se prý při návštěvě zábavních parků vždy projel na horské dráze – a pak pokaždé přišel o ledvinový kamínek.
Víno zkazí i jediná muška
Ocenění se dostalo i na výzkumníky z Evropy: zjistili, že stačí jediná octomilka, aby to zkazilo chuť celé sklenice vína. Ovšem jen za jedné podmínky: musí tam spadnout samička.
Jiní evropští (a také indonéští) vědci získali IgNobela za antropologii. Odhalili totiž, že šimpanzi v zoo napodobují člověka zhruba stejně často jako lidé šimpanze.
Cena za chemii putovala do Portugalska, kde zkoumali efekt použití slin za špinavé povrchy. Vrcholem byl asi japonský vědec, který zkoumal možnost provádění kolonoskopie na sobě samém. Povedlo se mu to, a tak byl oceněn za lékařské vzdělávání.
Zajímavý byl také IgNobel za výživu. Dostal ho Brit, který spočítal, že výživa založená výlučně na lidském mase poskytuje tělu podstatně méně kalorií než jiné druhy masa. Že by to vysvětlovalo, proč kanibalové v konkurenci s požírači zvěřiny prostě neobstáli?