Izraelská sonda přistání na Měsíci nezvládla

Robotická sonda Berešit izraelské neziskové organizace SpaceIL byla prvním izraelským a zároveň prvním soukromě financovaným aparátem, který se o měkké dosednutí na Měsíci pokusil. Izrael se tak chtěl stát teprve čtvrtým státem po Sovětském svazu (Rusku), Spojených státech a Číně, kterému se povedlo umístit svůj aparát na lunární povrch. Sonda byla také nejmenším a nejlevnějším přístrojem, jaký se kdy o dosednutí na Měsíci pokusil.

„Příště to vyjde,” řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který byl při přistávacím manévru přítomen v letovém středisku. Poděkoval všem, kteří se na projektu podíleli, a zdůraznil, že i samotný let sondy k Měsíci představuje pro Izrael nesmírný úspěch.

Sonda Berešit poslední dny obíhala Měsíc, který je od Země 384 400 kilometrů daleko, a zůstávala na „výborné“ trajektorii, jak sdělili jeho operátoři, izraelská soukromá organizace SpaceIL a státní společnost Israel Aerospace Industries (IAI).

Do kosmu sondu už 22. února vynesla raketa Falcon 9 americké soukromé společnosti SpaceX, od pozemské oběžné dráhy se ale sonda Berešit vydala na další pečlivě vypočítané putování pomocí vlastních motorů. Nejprve měla nejméně šestkrát oběhnout naši planetu.

Jak připomíná web Space Policy Online, na oběžnou dráhu Měsíce se sama navedla minulý čtvrtek 4. dubna. Podle listu The Jerusalem Post tehdy zároveň provedla ten nejrizikovější oblet Měsíce, když vstoupila na jeho orbitu.

V pondělí 8. dubna plavidlo opět silněji použilo motor, aby svou cestu kolem přirozeného souputníka Země zvládlo. V posledních dnech podle serveru Space.com změnily manévry eliptickou dráhu sondy na kruhovou – 200 kilometrů od měsíčního povrchu. A právě z tohoto místa začal Berešit klesat dolů.

Ve středu Berešit klesl na velmi nízký bod jeho oběžné dráhy, jen 15 kilometrů nad eventuální místo přistání v oblasti Mare Serenitatis (Moře jasu), což je lunární moře rozkládající se na přivrácené straně Měsíce.

Samotný proces přistání měl trvat zhruba 20 minut. Aparát zbrzďovaly motůrky.

Izraelské zařízení mělo v průměru dva metry, bylo 1,5 metru vysoké a stálo na čtyřech nohou. Aparát, který vážil 600 kilogramů, měl zkoumat magnetické pole Měsíce a fotografovat jeho povrch.

„Jakmile přistane, bude přístroj zcela samostatný. Nejprve umístí na povrch Měsíce izraelskou vlajku a pak bude fotografovat povrch i sama sebe, bude také natáčet videa,“ řekl již dříve šéf SpaceIL Ido Anteby.

Sonda sice nebyla vybavena koly či pásy, které by jí umožnily volný pohyb po povrchu, přesun ale mohla provést pomocí skoku po krátkém zažehnutí motorů.

Funkční měla Berešit zůstat zhruba dva až tři dny po přistání, poté sluneční záření doslova upeče přístrojové vybavení. Sonda totiž není vybavena termální ochranou, takže i kdyby jí neuškodilo přehřátí, zničil by ji mráz během lunární noci.

Izraelská sonda rovněž nesla takzvanou Měsíční knihovnu. Je to zakódovaný disk s 30 miliony stránek o historii lidstva a civilizace. Jedná se o archiv velikosti DVD, složený z 25 plátů poniklovaného filmu, každý o tloušťce 40 mikronů. jak zmínila agentura Reuters.

SpaceIL na misi získala finance od různých sponzorů, včetně izraelského miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona. Celkem to stálo asi 95 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun).

Sonda vyfotografovala i odvrácenou stranu, například z výšky 470 km nad jeho povrchem.

Projekt se snaží být finančně úsporný, na což odkazuje i nastíněný letový plán. Sonda byla na palubě Falconu 9 z finančních důvodů sekundárním nákladem, hlavní úložná kapacita byla vyhrazena pro indonéský komunikační satelit PSN-6. Jako sekundární náklad byl na palubě i experimentální satelit amerického letectva.

Berešit je hebrejský název biblické knihy Genesis (1. Mojžíšova) a zároveň první slovo celé Bible. V překladu doslova znamená „Na počátku“.