Hlavní obsah

Na Karlovu univerzitu neútočíme, neomezujte naši svobodnou diskusi, vyzývá děkan z VŠE

Novinky,

Děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (NF VŠE) v Praze Zdeněk Chytil reaguje na dopis děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) Michala Pullmanna. Ohrazuje se proti slovům o útocích na FF UK. Situace na akademických pracovištích se vyostřila poté, co Etická komise NF VŠE odmítla závěry etické komise největší české univerzity, že je historik Martin Kovář plagiátor.

Foto: Profimedia.cz

Historik Martin Kovář

Článek

Podle děkana Chytila se žádný útok na Karlovu univerzitu nekoná, pouze má jejich etická komise odlišné stanovisko, tedy že historik a bývalý prorektor UK Martin Kovář se podle VŠE plagiátorství nedopustil. Komunikace mezi NF VŠE a FF UK jinak prý neexistuje, až na první otevřený dopis a tím vyvolanou odpověď, stojí v Chytilově dopisu, který Novinkám zaslal fakultní mluvčí z VŠE Daniel Váňa.

Spor o historika Kováře: Takto se k sobě univerzity nechovají, vzkazuje Karlova univerzita VŠE

Věda a školy

Avšak podle dřívějšího vyjádření z fakulty národohospodářské nicméně šlo o „cílenou likvidaci člověka“, což je právě formulace, proti níž se filozofická fakulta v polovině května ohradila. A minulý týden přišla i s oním otevřeným dopisem.

Chytilovi se ale nelíbí, že děkan Pullmann ve svém dopise příliš nerozebírá závěry etických komisí. Pullmann zejména reagoval na „urážlivé výroky a vyfabulovaná obvinění, kterých se někteří zaměstnanci Národohospodářské fakulty VŠE dopustili vůči naší fakultě“.

Z otevřeného dopisu děkana FF UK Michala Pullmanna děkanovi NF VŠE Zdeňku Chytilovi:
Zásadně se ohrazuji proti urážlivým výrokům a vyfabulovaným obviněním, kterých se někteří zaměstnanci Národohospodářské fakulty VŠE dopustili vůči naší fakultě, její akademické obci a spolupracujícím zahraničním odborníkům. Zejména: šlo o „zjevnou likvidaci člověka“ (Ing. Jeannette Franková), „tzv. zahraniční experti“ (JUDr. Jan Vondráček opakovaně), „jakoby zahraniční autority, které jsou kromě Američana Agnewa naprosté nuly“ (doc. Miroslav Ševčík), „činnost zvláště EK FF UK, ale následně i EK UK, je příkladem činnosti vedoucí k likvidaci člověka organizovanou skupinou“ (doc. Miroslav Ševčík), „zlikvidovali člověka. Přesně tak likvidovali komunisté nepohodlné lidi v 70. letech“ (doc. Miroslav Ševčík).

Jenže podle Chytila probíhala debata na zasedání Etické komise NF VŠE v souladu s Listinou základních práv a svobod a Zákonem o vysokých školách jako svobodná diskuse. „A proto vás žádám, abyste ji na naší fakultě neomezoval,“ píše děkanovi FF UK.

Filozofická fakulta ale každopádně závěry z VŠE v případu historika Kováře, který teď působí na NF VŠE, odmítá.

Kovář požádal etickou komisi VŠE o přezkoumání

Kauza Martina Kováře se v polovině května vrátila na scénu. Jeho plagiátorství sice loni potvrdila po etické komisi FF UK i univerzitní komise, čímž měla – a nadále i má – škola záležitost za uzavřenou. Letos však přišla etická komise NF VŠE, kterou Kovář požádal o posouzení, s opačným stanoviskem.

Kovář není plagiátor, šlo o jeho likvidaci, tvrdí zpráva z VŠE. Urážlivé, brání se FF UK

Domácí

O co přesně jde? „Komise došla k závěru, že na řadě míst mají zkoumané texty charakter nápodoby cizího díla bez dostatečné identifikace zdroje, ze kterého bylo přejímáno. To naplňuje znaky plagiátorství v širším smyslu slova. Jedná se o využívání výsledků cizí tvůrčí práce ve vlastním textu, který se však prezentuje jako text původní,“ konstatovala loni v únoru komise UK s tím, že není podstatné, zda došlo k plagiátorství z nedbalosti či úmyslně. Došlo podle ní k porušení etického kodexu.

Na možné Kovářovo plagiátorství upozornili doktorandi Marek Jandák, Tomáš Konečný a Ondřej Crhák. Poukázali na shody mezi historikovými texty a publikací Barryho Cowarda. Zásadních prohřešků se měl dopustit v knize z roku 2001 „Stuartovská Anglie: Stát a společnost v letech 1603–1689“. Celé pasáže měl opsat z druhého vydání knihy „The Stuart Age: England 1603–1714“ z roku 1994. Kovář připustil, že se kdysi mohl dopustit dílčích pochybení, která se ale prý zásadně nevymykala standardům vědecké práce v oboru na přelomu století.

Související články

Výběr článků

Načítám