Muskova firma vypustila na orbitu dalších 53 satelitů pro síť Starlink

Nosná raketa Falcon 9 odstartovala v sobotu 13. listopadu ve 13:19:30 SEČ ze vzletové rampy SLC-40 na kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station.

První stupeň rakety po splnění úkolu nepoškozený přistál na plošině v Atlantickém oceánu. Tuto část rakety společnost používá opakovaně, včetně letu kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX s posádkou.

„První stupeň B1058 nosné rakety Falcon 9 úspěšně přistál na plošině. Celkem má za sebou již devět úspěšných startů,“ informoval na svém Twitteru popularizátor kosmonautiky Michal Václavík z České kosmické kanceláře a ČVUT v Praze.

„Patnáct minut a 45 sekund po startu začalo oddělování 53 družic Starlink na oběžné dráze s výškou perigea 210 km, apogea 340 km a sklonem 53,2°,“ popsal Václavík.

Původně byl start v plánu už na pátek 12. listopadu, firma ho ale musela odložit kvůli nepříznivému počasí. Také v sobotu ráno místo startu halila mlha, raketu bylo nejprve sotva vidět, zmínil web Space.com.

Hlavním cílem projektu Starlink je dostupnější vysokorychlostní přístup k internetu po celém světě, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech. Muskova společnost původně počítala s 1440 satelity, ale již získala souhlas pro 12 tisíc aparátů a dokonce uvažuje o pozdějším rozšíření sítě využívající až 30 tisíc družic.

Po tomto víkendovém startu má síť Starlink na oběžné dráze 1844 satelitů.

Z podobných aktivit ovšem nejsou nadšení mnozí astronomové.

„Česká astronomická společnost důrazně upozorňuje na skutečnost, že nekontrolovaný nástup satelitních megakonstelací negativně zasahuje do práv ostatních uživatelů kosmického prostoru. Jedná se zejména o narušení astronomických měření, finanční ztráty, znehodnocení kulturního dědictví a riziko vzniku kosmického smetí,“ stojí např. v nedávném usnesení tuzemských astronomů.