MŠMT: Vysoké školy mají studentům z Ruska a Běloruska nabídnout individuální plán

Ukončení studia se jako řešení nepřipouští, jak sdělila mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Zástupci VŠ na začátku dubna ministerstvo požádali o metodiku, která by vyjasnila možnosti prodlužování víz pro Rusy a Bělorusy v Česku i to, které vysokoškolské obory nebudou smět studovat.

Rektoři tehdy uvedli, že ze strategických bezpečnostních důvodů státu by se pro Rusy a Bělorusy mohly uzavřít např. obory týkající se bezpečnosti a IT.

Na dotaz ČTK, kterých oborů by se to mělo také týkat, Lednová uvedla, že studijní obory nebudou plošně vymezeny. Podle ní vysoké školy nyní na základě instrukcí Finančního analytického úřadu (FAÚ) kontrolují své studijní programy. Rizikové by mohlo být třeba předávání některých informací ve výuce či výzkumu.

„Toto se týká ve velké většině převážně doktorských studijních programů. Na základě této analýzy pak VŠ vytipovávají konkrétní studenty, přičemž jejich potenciální riziko musí být ještě zevrubně diskutováno s FAÚ, a to než se vůbec přikročí k dalším opatřením,“ popsala Lednová.

Vysoké školy k tomu v minulých dnech dostaly dopis od náměstkyně MŠMT Radky Wildové.

Konkrétním studentům, jejichž studium může být vyhodnoceno jako rizikové, podle ministerstva nehrozí, že by byli ze škol vyhozeni.

„Možnost ukončení studia se jako nástroj řešení nepřipouští. V první fází se určitě má příslušná vysoká škola snažit hledat řešení formou individuálního studijního plánu, případně nabídkou přijímacího řízení do jiného obsahově blízkého studijního programu. Teprve pokud toto není možné, může se v krajním případě přikročit k přerušení studia,“ vysvětlila Lednová. Přerušení by platilo po dobu platnosti sankcí.

Studentská komora Rady vysokých škol s odkazem na dopis náměstkyně Wildové v zaslaném prohlášení uvedla, že navržené řešení akceptuje. „Z pozice národní reprezentace studentek a studentů bychom také rádi uklidnili ruské a běloruské studenty, že nařízení rozhodně neopravňuje k ukončování studia na základě národnosti,“ napsala.

Resort školství zároveň zvažuje, že šetření ohledně kapacit škol kvůli uprchlíkům z Ukrajiny zopakuje na konci června. Uzavřené tou dobou budou už i zápisy těch, kteří chtějí nastoupit do školy od září. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN).

V dubnu první šetření ukázalo, že v mateřských školách je zhruba 13 tisíc míst a v základních přes 150 tisíc míst. Nejvíc uprchlíků pobývá v Praze, kde je ale míst ve školách dlouhodobě málo. Nejvíc volných kapacit měl v dubnu k dispozici Moravskoslezský kraj.

„Strategická skupina překrývá data o volných ubytovacích kapacitách a kapacitách škol s volnými pracovními místy. Hledáme možnosti, jak maminkám nabídnout práci jinde a zároveň místo ve škole,“ poznamenal Gazdík.

Denně podle něj v současné době přichází do ČR asi 1500 uprchlíků, situace se ale může nečekaně změnit. „V září nebo v říjnu může přijít nová migrační vlna, na to také musíme být připraveni,“ zmínil.

Na začátku dubna bylo v mateřských školách 3310 ukrajinských dětí a 23 204 ve školách základních. Aktuální data sleduje podle Gazdíka ministerstvo vnitra.

Do konce srpna schválila vláda již dříve na integraci běženců z Ruskem napadené Ukrajiny zvýšení rozpočtu ministerstva školství o 5,2 miliardy korun. Peníze se do srpna rozdělí na zařazení Ukrajinců do běžných tříd, fungování tzv. adaptačních skupin a kurzy češtiny.

Novinky se zapojily do projektu Česko si povídá. Chcete se zapojit do diskuze o klíčových tématech, která rozdělují společnost? Odpovězte na následující otázku. Více informací zde.