MŠMT dá školám peníze na Ukrajince v dubnu. Chystá i dotace

Jak v úterý informoval vedoucí oddělení vztahů s veřejností na ministerstvu Ondřej Macura, schválený rozpočet MŠMT činí 249,6 miliardy Kč, o přibližně 10 miliard více než loni.

Náklady na začlenění zhruba 100 tisíc ukrajinských uprchlíků do škol by podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) mohly činit asi 17 miliard korun. Odkud bude úřad dodatečné peníze čerpat, zatím není jasné. Kvůli ruské invazi na Ukrajině přišlo do ČR přes 270 tisíc lidí, polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.

Od pondělí je účinný zvláštní zákon na pomoc těmto běžencům. Školy díky němu mohou mj. zvýšit své kapacity bez stanoviska hygieniků či stavebního úřadu. Zákon má platit do konce března 2023.

Počítá zároveň s tím, že do konce srpna mohou ve školách či střediscích volného času vznikat tzv. adaptační skupiny složené výhradě ze žáků z Ukrajiny. Starat se o ně mohou pedagogové, kteří nesplňují podmínku znalosti češtiny.

Ministerstvo v novém materiálu pro školy uvedlo, že si je vědomo toho, že pro zajištění vzdělávání pro cizince budou potřebovat dodatečné peníze z rozpočtu státu i od zřizovatelů, tedy většinou obcí či krajů. Připomnělo, že Sněmovna schválila letošní státní rozpočet až v březnu. „Z tohoto důvodu bude řádný rozpis z úrovně MŠMT pro regionální školství územně samosprávných celků proveden počátkem dubna 2022,“ vysvětlil úřad.

V té době už podle MŠMT budou do škol přijati žáci z Ukrajiny a školský resort ověří, jak se od září změnilo množství školáků či pracovníků. Již minulý týden ministerstvo oznámilo, že standardní sběr dat se bude konat k 31. březnu. Pokud budou počty proti září jiné, může se to zohlednit v rozpisu peněz, které školy dostanou. V případě, že škola přijme žáky z Ukrajiny až později, bude se poté moci obrátit na obec či kraj se žádostí o navýšení peněz.

„Co se týká aktivit mimo standardní činnost škol a školských zařízení, zejména činnosti adaptačních skupin či jazykové přípravy, připravuje MŠMT dotační výzvy na jejich finanční podporu,“ dodali zástupci úřadu s tím, že o dalším vývoji budou školy informovat.

„Adaptační skupina je činnost odlišná od činnosti školy podle školského zákona a děti v ní zařazené nejsou z právního pohledu dítětem či žákem školy podle školských předpisů. Proto není možné náklady s jejím provozem spojené hradit z finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných na činnost škol a školských zařízení. Provoz skupin může být hrazen z jiných zdrojů organizace, např. ze sponzorských darů,“ upřesnil pro Novinky předseda spolku Pedagogická komora Radek Sárközi s odkazem na pasáž z materiálů, které školy dostaly.

V pondělí Sárközi podle svých slov obdržel odpověď z Národního pedagogického institutu (NPI) k financování tzv. adaptačního koordinátora na školách, což je projekt, který začal už před příchodem žáků z Ukrajiny do Česka a kde škola může požádat o finance na pracovníka pro práci s cizinci. „Jedna ředitelka mateřské školy mi totiž sdělila, že chtěla požádat o finance na adaptačního koordinátora, ale dostala odpověď, že už došly,“ zmínil.

Zástupci NPI s ohledem na aktuální mimořádnou situaci v odpovědi uvedli, že dosavadní způsob využívání adaptačních koordinátorů na všech školách, kam přichází ukrajinské děti, nelze aplikovat a že se tedy – jak bylo řečeno výše – bude po dohodě s MŠMT přecházet na nový systém financování podpory při vstupní integraci ukrajinských dětí na školách.

Mezitím NPI vyčerpá zbývající finance za změněných podmínek, tj. odteď uzavírá dohody s adaptačním koordinátory pouze na 6000 Kč místo dřívějších 10 tisíc, čímž má být nyní ve školách postaráno o více nových dětí-cizinců.

Nyní – v úterý 22. března – už nové informace pro ředitele škol ohledně dalšího financování od dubna jsou.

Konkrétně na výuku českého jazyka i jiných vzdělávacích oblastí za účelem doplnění potřebných znalostí žáků-cizinců je navíc podle Sárköziho možné čerpat finanční prostředky z Národního plánu obnovy určených na doučování, jelikož jde o vzdělávání osob ohrožených školním neúspěchem. Musí jít nicméně o doučování žáků školy, nikoli dětí, které žáky nejsou.

Jaký je ale aktuální stav? Chybějící peníze na doučování, pomůcky a tlumočníky, dále nedostatek učitelů, psychologů či vhodných prostor. To jsou jen příklady problémů, se kterými se setkávají školy v důsledku přijímání ukrajinských dětí a které mohou komplikovat úspěšnou integraci.

„Naprostá většina učitelů v českých školách chce ukrajinským dětem pomoci. Jejich podpora je samozřejmým vyjádřením našich hodnot a přínosem i pro české děti. Ve škole nejde jen o vzdělávání, ale právě o výchovu k hodnotám. Nebude ale možné zachovat kvalitu výuky, pokud nezměníme stávající administrativní či finanční podmínky,” shrnula předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancová.

„Jsme plně naplněnou školou a složitě hledáme lavice i židle. Přesto ukrajinské děti přijímáme a třídy naplňujeme do třiceti žáků ve třídě. Další navýšení počtu dětí je prostorově neuskutečnitelné a hledáme další prostory ve spolupráci se zřizovatelem. Ale i radnice má omezené možnosti,” poznamenala Šárka Eisová z 10. ZŠ Kladno.

„Potřebujeme peníze na pomůcky, obědy, svačiny i na pedagogy v odpoledních hodinách,” řekl ředitel základní školy ve Šlapanicích Pavel Vyhňák.

Podle ředitele ScioŠkoly v Praze 11 Jiřího Hokeše bude nutné odstranit i některé administrativní překážky: „Musí být zajištěno rychlejší schvalování žádostí o výuku v cizím jazyce, ideálně v dnešní době nadobro zrušit podmínku vyučování v jazyce mateřském.“

Z pondělních zpráv lze připomenout, že při nouzovém ubytování uprchlíků ve školních budovách je nutné oddělit prostory pro tyto lidi od částí pro žáky a zaměstnance školy. V případě využití tělocvičny pro běžence se může podle webu ministerstva školství dočasně upravit rozvrh žáků a tělesná výchova by se měla ideálně přesunout ven.

Zástupci vlády v minulých dnech uvedli, že ČR je v přijímání uprchlíků na hranici svých kapacit. Vláda se dohodla s kraji na počtech uprchlíků, pro které budou ubytování zajišťovat. Nyní se přerozdělují zájemci z Prahy, Středočeského či Jihomoravského kraje. Na některých místech se už proto začalo využívat také nouzového ubytování např. v tělocvičnách.

„Tělocvičny základních škol se k tomu ale zatím spíš nevyužívají,“ sdělil předseda Asociace ředitelů ZŠ Luboš Zajíc.

Pokud škola své prostory k ubytování uprchlíků poskytne, bude to podle MŠMT mít pravděpodobně zásadní vliv na její každodenní provoz. „Nezbytně nutné je v maximální míře oddělit oba provozy (jeden pro ubytované a druhý pro žáky) a minimalizovat jejich křížení," zdůraznil úřad.

Žáci a ubytovaní uprchlíci by se nikde ve škole neměli potkávat. „Zajistit je nutné intenzivní úklid ve zvýšené frekvenci, stanovit preventivní hygienická opatření i pravidla postupu při výskytu infekčních onemocnění,“ napsalo ministerstvo.

Zřizovatel se školou musí ubytování uprchlíků koordinovat s krizovým štábem kraje a hasiči, kteří mají na starosti ochranu obyvatelstva. Prostory pro ubytování uprchlíků se ve škole musí označit tak, aby bylo jasné, které toalety, sprchy nebo jídelny k nim patří. Ministerstvo upozornilo, že v případě nouzového ubytování je potřeba brát v úvahu i jeho rizika. Zmínilo nebezpečí krádeží a výtržností, konflikty v mezilidských vztazích, jazykovou bariéru nebo péči o nemocné či domácí zvířata.

A na závěr jistě nepřekvapí informace, že jazykové školy zaznamenávají zvýšený zájem o kurzy češtiny i ukrajinštiny. Některé otevírají bezplatné kurzy češtiny pro děti, jiné chystají kurzy ukrajinštiny pro lidi, kteří chtějí pomáhat uprchlíkům.