Mrtvé dřevo ročně uvolní uhlík ve výši celosvětových emisí z fosilních paliv

Živé stromy pohlcují značné množství oxidu uhličitého z atmosféry a ukládají ho do půdy. Mají tak důležitou roli v ochraně klimatu. Podle AV však o dopadu tlejícího dřeva mrtvých stromů na globální koloběh uhlíku dosud vědci věděli jen málo. Rozklad dřeva a recyklace v něm obsažených živin přitom v lesích patří k nejdůležitějším procesům.

Vědci v 55 lokalitách na šesti kontinentech rozložili dřevo více než 140 druhů stromů. Cílem bylo posoudit vliv klimatu na rychlost rozkladu. Polovinu dřeva uzavřeli do síťových klecí, které zamezily přístupu hmyzu. Zbytek nechali bez ochrany. Výsledky výzkumu ukázaly, že rychlost rozkladu a podíl hmyzu závisí na klimatu a s rostoucí teplotou se zvyšují. Vyšší množství srážek urychluje rozklad v teplejších oblastech a zpomaluje ho tam, kde jsou teploty nižší.

Podle odborníka na ekologii mikroorganismů Petra Baldriana také experimentální data umožnila modelovat roli, kterou hraje mrtvé dřevo v globálním koloběhu uhlíku. Baldrian vede Laboratoř mikrobiologie životního prostředí na Mikrobiologickém ústavu Akademie věd.

"Odhadujeme, že z mrtvého dřeva se ročně celosvětově uvolní přibližně 10,9 gigatun uhlíku. Část uhlíku se přitom absorbuje do půdy, další část se uvolňuje do atmosféry. Množství uhlíku uvolněného z mrtvého dřeva zhruba odpovídá celosvětovým emisím z fosilních paliv," uvedl Baldrian. "Studie rovněž dokládá význam hub a hmyzu při obratu mrtvého dřeva. Vzhledem k poklesu rozmanitosti hmyzu v důsledku globálních změn se ukazuje, že změna klimatu má potenciál významně ovlivnit rozklad dřeva, a tím i globální bilanci uhlíku," dodal.

Odborníci na výzkumu pracovali tři roky.