Mohyla pod Řípem ukrývala dětský hrob

„Podařilo se nalézt kostru dítěte,“ řekl Právu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické plzeňské Západočeské univerzity – ta se na výzkumu podílí spolu s Centrem pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Českou zemědělskou univerzitou. „Patrně patřilo do nějaké významné rodiny, ne každému se samozřejmě stavěly podobné mohyly,“ podotkl.

Ostatky ležely v mohutné, asi metr hluboké hrobové jámě, která měla vnitřní dřevěnou konstrukci. „Dítě bylo uloženo ve skrčené poloze na boku,“ upřesnil Krištuf. „Samotná mohyla pak byla pravděpodobně několikrát upravována a sloužila jako rituální místo po několik staletí,” dodal Krištuf, podle něhož o tom svědčí především nálezy stovek fragmentů keramických nádob před východním průčelím mohyly.

Ta vznikla asi 3800 let před naším letopočtem, tedy na počátku kultury nálevkovitých pohárů, a patří údajně k nejstarším v Evropě. Na délku měří 86 a na šířku až 26 metrů. „Představuje nejlépe zachovalý pohřební monument tohoto typu v Čechách. Podobnou situaci z tohoto období na našem území neznáme,” upozornil Krištuf.

Výzkum započal letos na jaře leteckým snímkováním, půdní sondáží a geofyzikálním průzkumem. „V té době jsme si udělali představu o podobě mohyly. Podařilo se nám zjistit pravděpodobnou pozici pohřební komory a zachytit asi metr vysoký mohylový násep,“ připomněl Krištuf. „Takto vysoké mohylové náspy z doby kamenné se v Čechách nedochovávají. Většina z nich totiž ležela v dlouhodobě zemědělsky využívaných oblastech a byly dávno rozorány nebo záměrně rozebrány,” dodal.

Samotný archeologický odkryv vybraných částí mohyly začal 7. srpna a bude i nadále pokračovat. „Je ale už jasné, že dětský hrob byl ústřední,“ upozornil Krištuf. Následné analýzy by měly archeologům pomoci odhalit způsob stavby mohyly, její přesnou dataci nebo přinést informace o pohřbeném dítěti.