Mise Cheops odhalila deformaci exoplanety. Vypadá jako míč na ragby

Podle odborníků z ESA je to poprvé, co byla detekována deformace exoplanety, což nabízí nový pohled na vnitřní strukturu takových planet, které doslova „objímají” své hvězdy. Hvězdný systém WASP-103 je od nás podle portálu Space.com vzdálen přes 1000 světelných let.

Planeta známá jako WASP-103b se nachází v souhvězdí Herkula. Ultrahorká exoplaneta, „horký Jupiter”, je téměř dvakrát větší (a 1,5krát hmotnější) než planeta Jupiter v našem solárním systému.

Byla „zdeformována” silnými slapovými silami působícími mezi planetou a její hostitelskou hvězdou WASP-103, kterou planeta obkrouží za dobu pouhého jednoho pozemského dne. Hvězda je asi o 200 stupňů teplejší a 1,7krát větší než naše Slunce.

„Je neuvěřitelné, že Cheops skutečně dokázal odhalit tuto drobnou deformaci,” poznamenal astronom Jacques Laskar z Pařížské observatoře, spoluautor výzkumu.

„Je to poprvé, co byla taková analýza provedena, a můžeme jen doufat, že pozorování v delším časovém intervalu toto pozorování posílí a povede k lepšímu poznání vnitřní struktury planety,” dodal.

Rovněž to vypadá, že se exoplaneta od své hvězdy vzdaluje, ačkoli by se měla vlivem gravitačního přitahování spíše přibližovat, píše s odkazem na vědce server CNET.

Proč tomu tak je – a také další zjištění – mohou přinést příští pozorování systému, a to jak pomocí satelitu Cheops, tak díky práci nově vypuštěného kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST).

Samotná planeta WASP-103b byla objevena v roce 2014. Mnoho exoplanet bylo detekováno pomocí tzv. tranzitní metody: měření nepatrných rozdílů ve vyzařovaném světle nebo zdánlivé velikosti hvězdy při přechodu planety před ní; samozřejmě při pohledu ze Země.

Obdobně pracuje i Cheops, avšak onu tranzitní metodu využívá pro zkoumání již objevených planet. Pozoruje jejich tranzity zejména proto, by zpřesnil jejich velikost. Nepátrá tedy po nových světech.

Vědci od něj aktuálně využili nová data, které propojili i s těmi staršími od Hubbleova teleskopu (provozuje jej americká NASA a evropská ESA) a Spitzerova vesmírného dalekohledu, který již NASA poslala tzv. do výslužby.

Článek o novém objevu tvaru planety WASP-103b publikoval i odborný magazín Astronomy & Astrophysics.

První exoplanety astronomové pozorovali v roce 1995, od té doby jich popsali asi 5000. ESA v roce 2019 vyslala do vesmíru právě teleskop Cheops (dříve často uváděn verzálkami CHEOPS; zkratka pro oficiální název CHaracterizing ExOPlanets Satellite – pozn. red.), který zkoumá známé exoplanety ze zemské orbity.

ESA zároveň chystá novou výzkumnou misi Ariel, která by měla přinést další poznatky o planetách kroužících mimo Sluneční soustavu. Nový vesmírný teleskop by měl odstartovat v roce 2029 a během čtyř let prozkoumat asi tisícovku exoplanet.

Budoucí mise může podle Evropské kosmické agentury přinést pokrok v pátrání po existenci života ve vesmíru, protože z ní mohou vzejít objevy dalších vzdálených planet podobných Zemi.