Článek
Návod souvisí s novelou vyhlášky o inkluzi, která začala platit od nového roku. Obsahuje informace o příslušné legislativě a financování i doporučení, jak by škola při poskytování pedagogické intervence měla postupovat.
Speciální vzdělávací potřeby i mimořádné nadání
Jestliže žák nedosahuje očekávaných výsledků, nebo je naopak plní nad očekávání, měl by se podle návodu učitel snažit zjistit, jaký druh podpory dítě potřebuje.
Pedagogové, pracovníci školské poradny a ředitel by se pak měli s žákem a jeho rodiči domluvit na dalším postupu. Návrh na schůzku může podle ministerstva podat kdokoliv z výše uvedených.
Důvodem k poskytování pedagogické intervence mohou tedy být podle ministerstva speciální vzdělávací potřeby i mimořádné nadání. Může se jednat o žáka, který má zdravotní potíže, nedostatečnou motivaci, je málo samostatný, trpí úzkostí nebo je obětí šikany. Podpora je ale vhodná i pro děti, které mají velké znalosti či výrazný zájem o některé věci, uvedl úřad.
O doučování žáků mohou rozhodovat ředitelé, MŠMT chystá návod
Pedagogická intervence může zahrnovat mimo jiné úpravu způsobu zadávání úkolů, využití pracovních sešitů navíc, přizpůsobení výuky potřebám žáka, zařazování rozšiřujícího učiva či rozvíjení jeho dovedností z mimoškolních aktivit.
Poradny neztratily možnost doporučit doučování
V případě, že má učitel podezření na zdravotní postižení, vadu řeči či závažné vývojové poruchy učení a chování, měla by podle ministerstva škola doporučit rodině návštěvu školní poradny. Do té doby, než pak od ní obdrží výsledek vyšetření, může dítěti učitel pomáhat třeba formou doučování.
Vyhodnocení intervence má škola udělat nejpozději do tří měsíců a pak zvážit, zda podporu ukončí, bude v ní pokračovat, případně žáka doporučí vyšetřit v poradně.
Poradny možnost doporučit doučování neztratily, změnil se ale způsob financování této podpory. Zatímco dříve s ní byly spojené peníze na inkluzi, nově je školy dostanou do rozpočtu na odměny pro učitele.
S rušením míst asistentů pedagoga se nepočítá, peníze na ně budou, uklidňuje MŠMT
MŠMT úpravu zdůvodnilo snahou zefektivnit doučování, aby mohlo rychle reagovat na výsledky žáků a snížila se administrativní zátěž škol, rodičů i poraden. Novela podle něj odráží také změnu financování škol od loňského ledna, růst platů učitelů a zvyšování počtu školských nepedagogických pracovníků.
Navýšení pedagogické činnosti
Úpravu kritizovala Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV), podle které bude mít negativní dopad na děti i učitele.
„Před změnou vyhlášky školy dostávaly finance až na tři hodiny týdně pro jednoho žáka nebo skupinu. Nyní je ale všechno jinak. I přes hlasitou kritiku vyřadilo MŠMT od začátku roku 2021 doučování z nárokových podpůrných opatření. Nově se stalo podpůrným opatřením 1. stupně bez nároku na financování ze státního rozpočtu. Bude tak záležet na jednotlivých školách, zda a v jaké míře ho budou poskytovat. Učitelé ho budou vykonávat v rámci svých úvazků v rozsahu jedné hodiny týdně, protože peníze na doučování zkrátka nedostanou,” rozvádí to text na webu vzdělávací společnosti EDUin.
Přednost při očkování dostanou i akademici VŠ či nepedagogové, sdělilo MŠMT
Nelíbí se to ani spolku Pedagogická komora. „Nesouhlasíme s navýšením přímé pedagogické činnosti učitelům o jednu hodinu bez nároku na vyšší plat. Učitelé matematiky a češtiny, kteří se pedagogické intervenci věnují především, budou mít od února v úvazku 23 hodin místo dosavadních 22 vyučovacích hodin týdně. To je o 4,5 procenta více práce, jejíž proplacení není nijak garantováno,” kritizuje předseda spolku Radek Sárközi.
Naopak místopředsedkyně Rady Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Pavla Kubíčková novelu již dříve označila za krok správným směrem. Podle ní může zlepšit dostupnost pomoci pro potřebné děti.