Článek
Materiál stanovuje opatření, která mají vést k dalšímu prohlubování podpory praktického uplatňování rovnosti žen a mužů ve vnitřních procesech samotného školského úřadu. Plán rovnosti MŠMT by zároveň měl sloužit jako nástroj k naplňování vládních závazků v oblasti rovnosti žen a mužů, které jsou v gesci resortu.
Genderová rovnost neznamená, že by ženy a muži měli být stejní, ale že by na základě svých odlišností neměli být znevýhodňováni a měli by mít stejné příležitosti.
Ministerstvo podle informací na svém webu stanovilo tři základní cíle zohlednění genderové rovnosti:
- v kurikulu, což zahrnuje jak samotné RVP (rámcové vzdělávací programy, dříve osnovy), tak učebnice a učební materiály;
- ve vzdělávání vyučujících;
- v procesu vzdělávání - v eliminaci genderových stereotypů ve výuce a v hodnocení.
„Genderová rovnost ve vzdělávání je jedním ze základních principů demokratického školství. Jejím prostřednictvím je naplňována idea svobodné životní volby každého jedince a zvyšuje se prosperita celé společnosti. Posílení genderové rovnosti ve vzdělávání vede ke zvýšení rovného zastoupení žen a mužů v politickém životě, v různých segmentech trhu práce a v péči o rodinu a domácnost,” shrnulo pro Novinky celý záměr samo ministerstvo.
Ministerstvo upravilo učební plán ZŠ, důraz klade na informatiku. V učivu se bude škrtat
Nemá docházet k „pálení učebnic”
Konkrétně ale zejména možné zásahy do tvorby učebnic budí určité emoce. Část plánu se totiž dotýká i způsobu posuzování nových učebnic pro žáky ZŠ. V blízké budoucnosti by měly být posuzovány nejen po odborné stránce, ale i podle toho, jak jejich obsah zohledňuje rovnost žen a mužů. Pokud to nebudou splňovat, nemusí být schváleny pro výuku.
Zrušte kolonku pohlaví, žádá petice studentů Karlovy univerzity
„Každou učebnici je třeba posuzovat komplexně. Pokud se v ní odhalí tzv. genderová stereotypnost, neznamená to, že učebnici jako celek je třeba odmítnout. Jestliže však dochází ke kumulaci takových odpovědí, je vhodné zvážit, zda učebnice bude užitečnou pomůckou v demokratické, šance otevírající škole,” okomentovala to pro Novinky vedoucí katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Irena Smetáčková.
Před lety se podílela na vzniku příručky pro posuzování genderové stereotypnosti učebnic. Jak Smetáčková zdůrazňuje, jde již o poměrně zastaralý materiál (práci na něm ministerstvo zadalo roku 2004), který je třeba aktualizovat. „Základní záměr zvažovat při psaní a následném posuzování učebnic nejen jejich faktickou a didaktickou správnost, ale také další kritéria (mj. přítomnost nereflektovaných genderových stereotypů), je však stále platný,” dodala.
Studenti vydali učebnici chemie. Napsali ji tak, jak mluví středoškoláci
Učebnice ale podle ní představují jen jeden dílčí prvek v celkových snahách o genderovou rovnost ve vzdělávání. „Dalšími jsou kupříkladu vyrovnanější podíl učitelů a učitelek nebo plně informovaná a svobodná volba další studijní a pracovní dráhy,” poznamenala.
| Co na to MŠMT? |
|---|
| Genderové stereotypy se objevují i v učebnicích a učebních materiálech. Pokud zobrazují jedno pohlaví jen v rolích, které pro ně považujeme za jasně dané (přirozené), bude obtížné přesvědčit děti, že jejich společenská role není determinovaná jejich pohlavím. Učebnice, které se vyhýbají stereotypům, mohou napomoci tomu, aby si žáci a žákyně mohli představit sami sebe na takových pozicích a v takových rolích, které nejsou dány existujícími stereotypy. Takto je možné pomoci dětem svobodně rozvíjet své talenty bez ohledu na svazující tradiční představy o ženách a mužích, což vede k segregaci pracovního trhu na základě pohlaví. |
Záměrem nové čtyřleté strategie je dosažení stavu, kdy budou mít rovné podmínky k práci i přístupu ke vzdělání a kariéře nejen ženy a muži, ale též příslušníci sexuálních menšin.
Školství má i jiné problémy
Podle některých kritiků ale plán obsahuje ustanovení, která naopak mohou prohloubit nerovnost mezi pohlavími.
„Hlavním problémem českého školství je totiž feminizace. A její zmírnění strategie ministerstva takřka neřeší, případně se jí věnuje jen okrajově. A místo toho se zabývá věcmi, které vlastně nikoho, včetně žen, ve společnosti netrápí,” řekla v lednu serveru Info předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová.
Základním školám v Evropě vládnou ženy, na prvním stupni českých ZŠ tvoří 94 procent vyučujících
„Genderová rovnost představuje jen jeden (a zdaleka ne největší) problém českého školství. Nicméně rovnost v základním vzdělávání je klíčovým principem a jeho součástí vedle rovnosti na základě sociálního původu či etnicity musí být také rovnost genderová. Tak je to ve všech vyspělých zemích, u nichž by se mělo naše školství inspirovat,” reaguje Smetáčková.
Proč je podle MŠMT vlastně důležité se zabývat genderovou rovností v kontextu vzdělávání? „Genderová rovnost neznamená, že by ženy a muži měli být stejní, ale že by na základě svých odlišností neměli být znevýhodňováni a měli by mít stejné příležitosti,” stojí v textu na webu úřadu.
Dívky nemají na matematiku „buňky”?
O genderové rovnosti ve školství lze podle ministerstva uvažovat např. v oblasti vyrovnanějšího zastoupení dívek a chlapců v různých segmentech vzdělávacího systému - jak v oblastech netradičních pro konkrétní pohlaví, tak v různých úrovních vzdělávacího systému.
| MŠMT: U technických věd je typická převaha chlapců, která souvisí s řadou genderových stereotypů - že chlapci mají na matematiku „geny“. Výzkum zveřejněný v časopise Nature (2018) přitom ukazuje, že děti v předškolním věku mají srovnatelné schopnosti v matematických dovednostech bez ohledu na pohlaví. |
|---|
| Tato situace je důsledkem přetrvávajících stereotypů o povaze a schopnostech chlapců a dívek. Ty napomáhají udržování představ, které mohou vést k výběru vzdělávací dráhy, která nekoresponduje s jejich schopnostmi či tužbami. |
Dále resort, v jehož čele stojí Robert Plaga (za ANO), zmiňuje rovné a spravedlivé podmínky a zacházení s dívkami a chlapci v průběhu vzdělávání.
| MŠMT: Chlapci v 9. třídách ZŠ mají v průměru horší známky ve většině předmětů. Příčiny rozdílu spočívají primárně v povaze genderové socializace a v klasifikačních kritériích - ta zahrnují obvykle kromě znalosti a dovednosti i postoj a chování k vyučujícím, úpravu výstupu, snahu či pečlivost. Zmíněné oblasti hodnocení jsou většinou „čitelnější“ pro dívky než pro chlapce a zároveň lépe odpovídají dívkami osvojenému stylu školní práce. |
Ovšem zde zase můžeme namítnout, že komentář MŠMT „stereotypně” předpokládá, že „holky musí být pečlivější”... Školský úřad nicméně v této souvislosti vypichuje ještě skutečnost, aby vzdělávání respektovalo specifika jednotlivce a neposuzovalo jej na základě genderových stereotypů.
Ženy válcují muže, jsou vzdělanější
Rovněž považuje za žádoucí docílit vyrovnaného zastoupení pedagogických pracovníků a pracovnic v jednotlivých stupních vzdělávání a v konkrétních vyučovaných předmětech, stejně na místech ředitelů a ředitelek ZŠ a SŠ. Totéž i v jednotlivých stupních akademických hodností a na vedoucích pozicích ve VŠ sektoru a ve výzkumu.
Letní škola ČVUT chce přilákat dívky do světa informatiky
Materiál „Plán podpory rovnosti žen a mužů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na léta 2021-2024“ byl vypracován v čele s hlavní koordinátorkou genderové agendy na MŠMT Lucií Viktorinovou, členy pracovní skupiny, kteří se na tvorbě materiálu podíleli a připomínkovali jej, jsou např. zmíněná Irena Smetáčková či náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Poněkud kontroverzně nicméně působí, že přímo v onom realizačním týmu projektu je šest žen a jen jeden muž. Jde o LGBT aktivistu Vítězslava Slívu, který se genderovou problematikou dlouhodobě zabývá.
Vhodné zázemí na učení doma má v Česku méně žáků než jinde, upozorňuje inspekce
„Gender se nikam nenosí, všude je”
Na vzdělávání, které je citlivé k potřebám dívek a chlapců a respektuje odlišnosti, se zaměřila i akce s názvem (za)hranice těla. Nabídla od 22. do 29. ledna online debaty a workshopy o odbourání stereotypů a sexismu či o prevenci sexuálního násilí.
Podle Evy Bartákové z pořádající organizace Nesehnutí kombinace slov gender a vzdělávání vyvolává u některých lidí negativní reakce. Cílem genderově citlivého vzdělávání je přitom podle ní zajistit, aby „všichni a všechny” měli možnost se rozvíjet podle svých schopností, ne podle zažitých představ.
Ve vedení firmy musí být aspoň jedna žena, rozhodl německý kabinet
Paříž dostala pokutu, má moc žen ve funkcích
Podle její kolegyně Kristiny Kvapilové se od dívek očekává, že se budou věnovat humanitním, zdravotnickým či pečovatelským oborům, zatímco u chlapců se předpokládá zájem o technické obory. „Zavíráme jim dveře, aby si vyzkoušeli jiné věci. Přicházíme o talenty,” podotkla.
Šikana ve školách zůstává, hlavně na základních
Podle Lucie Jarkovské z Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně se šíří představa, že někdo chce do škol „gender nosit”. „Gender se nikam nenosí, všude je. Je otázka, co se s ním děje. Nejsou to jen stereotypy. Ve školách jeden z problému je, že pokud jsou utaženy šrouby, tak bují šikana. Genderově citlivé vzdělávání není o tom, že představíte více žen, které něco dokázaly, ale budujete otevřenost a respekt, vytváříte příjemnější klima,” uzavřela.
Lovily zvěř i ženy? S pravěkými genderovými stereotypy to asi nebylo tak horké
