Článek
Problémy na bílinské škole jsou podle Gazdíka způsobené pozdním zásahem poradenských zařízení, která zřizuje Ústecký kraj, a také selháním orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), jehož přístup se zlepšil od loňského listopadu.
V Ústeckém kraji je jedna pedagogicko-psychologická porada, která má odloučená pracoviště po celém regionu. Problém je v personálním obsazení, chybí hlavně psychologové. „Nemáme dostatek školních psychologů v kraji. Snažíme se to řešit s místní univerzitou, ale není to jednoduché. Upozorňujeme na to dlouhodobě i ministerstvo školství,” reagoval vedoucí krajského odboru školství Roman Kovář.
Podle něj musí do poraden přijít dítě se zákonnými zástupci, kteří ale mnohdy nejeví zájem. Odbor školství s bílinskou školou spolupracuje, přestože jejím zřizovatelem je město.
Škola v Bílině musela na žáky povolat bezpečnostní službu
Kovář řekl, že Indexace škol by mohla v Bílině pomoct. „Dostanou nějaké prostředky nad rámec svých rozpočtů, ale opravdu, to, co my tady vnímáme, je nedostatek školních psychologů, a to je záležitost, která nás nejvíc trápí,” sdělil.
Peníze z nového projektu by mohly školy, jako je ta Za Chlumem, využít na zaplacení sociálních a speciálních pedagogů, školních pomůcek nebo stravy pro žáky.
„Pomohly by banality, jako jsou svačiny a obědy zdarma v přípravném ročníku, které by měly motivovat rodiče, aby posílali děti do školy,” uvedl ministr Gazdík. Základní školu v Bílině totiž trápí mimo jiné i skryté záškoláctví.
Ve školách roste zájem o obědy zdarma
Základní škola se v posledních letech potýká zejména v šestých a sedmých ročnících s nezvladatelnými dětmi. Podle starostky Zuzany Schwarz Bařtipánové (ANO) by měly mít školy větší pravomoci, protože o umístění dětí do speciálních škol mohou rozhodnout pouze jejich zákonní zástupci. Bařtipánová řekla, že jde o součást inkluzivního vzdělávání, kdy má právo do běžné školy docházet každé dítě.
Rodiče přitom o své potomky nejeví zájem, a tak s dětmi s poruchami učení nebo s psychiatrickými poruchami nejdou ani za odborníkem, přestože by měli. Školu tak např. trápí, že žáci poškozují školní majetek, slovně napadají spolužáky i učitele, kouří na toaletách a nedokážou se přizpůsobit režimu školy.
Gazdík: Škola většinu věcí dělá dobře
Situace na bílinské škole je podle Gazdíka vykreslována hůř, než jaká doopravdy je.
Pláč, křik nebo box. Psychologové pomáhají studentům školy, kde zabil žák učitele
Jedním z dalších řešení by mohla být podle ministra změna spádovosti škol. Děti z vyloučených lokalit by tak měly na výběr z několika zařízení, kam by se mohly přihlásit.
„Inkluze se netýká dětí, které jsou lidově řečeno nevychované, nebo dětí, které mají psychiatrické diagnózy. S těmito dětmi byl problém i před inkluzí,” poznamenal Gazdík. „Problém tohoto typu, jako je tady v Bílině, se dá vyřešit jen spoluprací všech organizací. Škola většinu věcí dělá dobře,” dodal ministr.
Pětina znevýhodněných žáků čelí tlaku na změnu školy, zjistil výzkum
„Po čem my voláme, je pořád úprava podmínek, aby školy měly větší pravomoci k tomu, které děti mohou být vyučovány v běžné třídě, aby poslední slovo neměl rodič,” řekla novinářům starostka s tím, že je otázkou, zda za to může inkluze nebo nezájem rodičů.
„To už pak je třeba na ministerstvu práce a sociálních věcí a je to pak už na vládě, aby postupovala koordinovaně,” zmínila.
MŠMT otestuje uznávání mezinárodních zkoušek místo maturit, v září se zapojí první školy
O příjezdu ministra, kterého k návštěvě vyzvala ředitelka školy Barbora Schneiderová, se škola dozvěděla tento den ráno. Podle ní je pro školu v Bílině důležitá personální podpora, kterou by snad mohly zajistit peníze z projektu ministerstva.
Novinky se zapojily do projektu Česko si povídá. Chcete se zapojit do diskuze o klíčových tématech, která rozdělují společnost? Odpovězte na následující otázku. Více informací zde.