Článek
Zjištění vyplývá z analýzy výsledků maturitních zkoušek v letech 2011 až 2017, kterou vypracoval organizátor státních maturit Cermat.
Zatímco v Ústeckém kraji do roku 2017 maturitní vysvědčení nezískalo 16,4 procenta maturantů, ve Zlínském kraji to bylo 7,2 procenta. Tyto údaje zahrnují i žáky, kteří ještě mohli zkoušku dokončit.
V absolutní neúspěšnosti (pouze ti, kteří neudělali maturitu ani napotřetí či do pěti let) si vedla nejlépe Praha se 3,4 procenta maturantů, na poslední příčce pak zůstával kraj Ústecký, přičemž rozdíl mezi nimi činil přibližně pět procentních bodů.
Problém u nadstavbového studia
Neúspěšnost maturantů v krajích se v daném období lišila i podle typu škol. Největší rozdíly byly u nástavbového studia (obvykle dvouleté pro zájemce s výučním listem – pozn. red.). V Ústeckém kraji v něm do roku 2017 nezískalo maturitní vysvědčení kolem 51 procent maturantů, zatímco ve Zlínském kraji o zhruba 30 procentních bodů méně.
Na středních odborných školách činilo rozpětí mezi kraji asi 11 procentních bodů. Gymnazisté na tom byli nejhůře v Praze s 2,3 procenta neúspěšných a nejlépe na Vysočině s 0,5 procenta.
Podíl těch, kteří už další pokusy nemají, činil na gymnáziích do roku 2017 například na Vysočině 0,1 procenta maturantů a v nejslabším, Ústeckém kraji 0,6 procenta. Na učilištích v Ústeckém kraji skončilo bez maturity 17,2 procenta žáků. Nejmenší absolutní neúspěšnost byla mezi učni v Pardubickém či Jihomoravském kraji, a to 8,2 procenta.
Podle Cermatu existuje souvislost mezi podílem dětí, které se v kraji hlásí na maturitní obory, a tím, jakých výsledků pak dosahují. „Vztah mezi těmito dvěma veličinami lze popsat jako čím nižší účast na maturitním vzdělávání, tím vyšší míra neúspěšnosti maturantů,” stojí v analýze.
Rozdíl až jeden a půl roku mezi vrstevníky
Podle nedávné analýzy Nadačního fondu Eduzměna se v ČR liší už kvalita základních škol, takže mezi stejně starými dětmi mohou vznikat rozdíly v dovednostech a znalostech až jeden a půl roku.
Rozdíly v kvalitě škol souvisí podle Eduzměny s výraznou decentralizací českého školství, která je největší mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Na odlišnou kvalitu vzdělávání v různých částech země upozornila již dříve i Česká školní inspekce.
Ani napotřetí nebo do uplynutí pětileté lhůty neuspělo u maturity v letech 2011 až 2017 celkem 4,8 procenta maturantů. V daném období tak z maturitních oborů odešlo bez řádně ukončeného vzdělání kolem 27 500 lidí.
Neúspěšnost prvomaturantů v uplynulých letech každoročně rostla. Loni na jaře činila 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli. Souhrnná data za letošní jarní termín zveřejní Cermat zřejmě ke konci prázdnin.
| Neúspěšnost maturantů v letech 2011 až 2017 – včetně těch, kteří ještě mohli zkoušku dokončit (v procentech) | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| CELKEM | Gymnázia | Střední odborné školy | Střední odborná učiliště | Nástavby | |
| CELKEM | 9,9 | 1,3 | 9,6 | 18,6 | 28,2 |
| Hlavní město Praha | 8,9 | 2,3 | 8,7 | 17,7 | 26,5 |
| Jihočeský | 9,2 | 1,0 | 8,7 | 15,6 | 24,3 |
| Jihomoravský | 9,0 | 1,2 | 9,1 | 15,7 | 24,8 |
| Karlovarský | 13,3 | 1,6 | 13,4 | 28,9 | 42,3 |
| Kraj Vysočina | 7,7 | 0,5 | 6,3 | 16,6 | 22,9 |
| Královéhradecký | 8,7 | 0,8 | 8,5 | 17,5 | 26,0 |
| Liberecký | 11,4 | 1,5 | 11,2 | 20,1 | 31,3 |
| Moravskoslezský | 10,1 | 1,4 | 9,8 | 20,3 | 30,1 |
| Olomoucký | 9,0 | 0,8 | 7,8 | 16,8 | 24,6 |
| Pardubický | 8,0 | 0,8 | 8,5 | 13,9 | 22,4 |
| Plzeňský | 10,2 | 1,2 | 8,9 | 17,3 | 26,2 |
| Středočeský | 11,1 | 0,8 | 11,2 | 19,8 | 31,0 |
| Ústecký | 16,4 | 1,9 | 17,1 | 34,0 | 51,1 |
| Zlínský | 7,2 | 0,7 | 5,7 | 14,7 | 20,5 |
| Zdroj: Cermat | |||||
| Absolutní neúspěšnost maturantů v letech 2011 až 2017 – pouze ti, kteří neudělali maturitu ani napotřetí či do pěti let (v procentech) | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| CELKEM | Gymnázia | Střední odborné školy | Střední odborná učiliště | Nástavby | |
| CELKEM | 4,8 | 0,3 | 4,9 | 10,4 | 13,4 |
| Hlavní město Praha | 3,4 | 0,5 | 3,2 | 8,6 | 11,4 |
| Jihočeský | 4,3 | 0,3 | 4,4 | 8,7 | 11,7 |
| Jihomoravský | 4,4 | 0,2 | 4,8 | 8,2 | 13,8 |
| Karlovarský | 6,6 | 0,5 | 7,0 | 15,5 | 17,1 |
| Kraj Vysočina | 4,1 | 0,1 | 3,4 | 9,9 | 13,2 |
| Královéhradecký | 4,5 | 0,2 | 4,6 | 9,7 | 13,1 |
| Liberecký | 5,5 | 0,4 | 5,6 | 10,9 | 14,6 |
| Moravskoslezský | 5,1 | 0,3 | 5,2 | 12,0 | 13,0 |
| Olomoucký | 4,6 | 0,1 | 4,6 | 8,3 | 12,5 |
| Pardubický | 4,2 | 0,2 | 4,4 | 8,2 | 12,6 |
| Plzeňský | 5,0 | 0,4 | 4,2 | 11,1 | 14,3 |
| Středočeský | 5,8 | 0,3 | 5,9 | 12,5 | 14,7 |
| Ústecký | 8,2 | 0,6 | 8,8 | 17,2 | 17,3 |
| Zlínský | 3,9 | 0,2 | 3,3 | 9,3 | 11,8 |
| Zdroj: Cermat | |||||
OECD
Vznikla 30. září 1961 s cílem podporovat opatření, jejichž smyslem je:
- dosáhnout co nejvyššího udržitelného ekonomického růstu, zaměstnanosti a stoupající životní úrovně členských zemí při udržení finanční stability;
- přispívat k rozvoji světového obchodu na mnohostranném nediskriminačním základě v souladu s mezinárodními závazky.
Má 38 členů: Austrálie, Belgie, Česká republika (od roku 1995), Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chile, Island, Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Kolumbie, Kostarika, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko, Řecko, Turecko, USA a Velká Británie.
