Merkur přejde před Sluncem. Vzácný úkaz se bude opakovat až za 13 let

„Úkaz nastává přibližně třináctkrát za století a znovu se odehraje až v listopadu roku 2032. Jde tedy rozhodně o mimořádnou přírodní událost,“ upozornil Pavel Suchan z České astronomické společnosti a Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

K přechodům planety Merkur před slunečním diskem dochází vzácně, když se planeta na své eliptické dráze ocitne mezi Zemí a Sluncem. Teoreticky by k tomu mělo docházet při každém oběhu Merkuru okolo naší mateřské hvězdy (dvakrát až třikrát do roka), ale z důvodu přibližně sedmistupňového sklonu jeho dráhy vůči rovině dráhy Země musíme čekat na moment, kdy se Merkur ocitne nejen v tzv. dolní konjunkci se Sluncem, tedy se postaví přibližně mezi nás a Slunce, ale zároveň na své dráze prochází i velmi blízko spojnice mezi Zemí a Sluncem.

Takové případy se odehrávají jen jednou za několik let, konkrétně v květnu (každých 13 a 33 let) nebo v listopadu (každých 7, 13 a 33 let). Celkově se za jedno století odehraje 13 až 14 přechodů Merkuru před Sluncem.

Úkaz v Česku uvidíme v odpoledních hodinách až do západu Slunce. Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13:35 SEČ.

Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi 1 minutu a 40 sekund a odehraje se nevysoko nad obzorem. Zbytek raritní podívané proběhne v odpoledních a podvečerních hodinách, kdy se planeta v podobě černého „puntíku“ bude pozvolna sunout před levou polovinou kotouče naší mateřské hvězdy směrem mírně dolů, zatímco Slunce bude klesat k obzoru.

Malý Merkur s úhlovým průměrem pouhých 12" bude pozorovatelný pomocí dalekohledů se speciálním filtrem či projekcí, očima úkaz viditelný není.

Slunce s Merkurem zapadá na našem území právě kolem maxima úkazu, okolo 16:20 SEČ. Konkrétně například v Praze dojde k prvnímu kontaktu (vnější dotyk kotoučku Merkuru s diskem Slunce) ve 13:35:28, k druhému kontaktu (vstup celého kotoučku Merkuru před Slunce) ve 13:37:09. Střed úkazu (největší přiblížení kotoučku Merkuru ke středu slunečního disku) nastane v 16:19:38, tím pádem na území ČR prakticky v době západu Slunce.

Zmíněné kontakty a střed úkazu se v jiných městech časově neliší, maximálně o 1-2 sekundy. Co se však odlišuje, to jsou časy západu Slunce, po kterém už jev samozřejmě sledovat nepůjde. Nad Prahou Slunce v pondělí zapadne v 16:21, ale na Ostravsku už v 16:06 a naopak na Plzeňsku a Karlovarsku až v 16:26 našeho času.

Pomocí kalkulátoru na webu astronoma Xaviera Jubiera si lze vygenerovat informace o průběhu úkazu v libovolných lokalitách.

K pozorování přechodu Merkuru přes Slunce se má podle fotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka přistupovat se stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce či slunečních skvrn. Na přímé pozorování dalekohledem je vždy nutné použít bezpečný filtr. Bez jeho použití i přes větší procento řídké oblačnosti stále hrozí poškození zraku.

Alternativně si Slunce s Merkurem lze promítnout pomocí čočkového dalekohledu na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému.

„Nejjistější cestou, jak o úkaz nepřijít a přitom se vyhnout možnému poškození zraku, je navštívit nejbližší hvězdárnu,“ dodal Horálek. Některé budou mít otevřeno i po západu Slunce na pozorování noční oblohy.

V úplně celém průběhu je možné jev spatřit z ostrovů Atlantského oceánu, východní poloviny Spojených států či Kanady a z jižních států amerického kontinentu. Vše tam bude vidět vysoko na obloze po celkovou dobu 5 hodin a 28 minut trvání.