Článek
Událost nazvaná „Tierra Blanca Joven“ byla jednou z největších zaznamenaných pozemských sopečných událostí v historii, uvádí web Heritage Daily.
Způsobila klimatické změny, zdevastovala tamní okolní území a pokryla je místy skoro půlmetrovou vrstvou tzv. tefry, tedy sopečných sedimentů.
| Tefra je označení pro pyroklastické sedimenty - usazené horniny sopečného původu. Termín, podle řeckého označení prachu, poprvé použil roku 1944 islandský geolog a vulkanolog Sigurdur Thórarinsson. Vzniká při explozivních sopečných erupcích, její vrstvy se při nich mohou usadit v okolí na tisících km čtverečních. Tefra je tvořena vulkanickým sklem, vznikajícím při chladnutí drobných kapiček lávy ve vzduchu, rovněž minerálními zrny. |
Vědci dříve předpokládali, že v důsledku sopečné katastrofy byla tamní oblast na značnou dobu opuštěná. Avšak odborník z Coloradské univerzity v Boulderu, archeolog Akira Ichikawa, našel důkazy, které to popírají.
Ze sopečného materiálu
Pyramidová struktura Campana na salvadorském archeologickém nalezišti San Andrés v údolí Zapotitán byla podle Ichikawy postavena ze sopečné horniny nedlouho po erupci sopky Ilopango (dnes kráterového jezera), ke které došlo zřejmě v roce 539 našeho letopočtu, píše server The Daily Mail.
Kalderové jezero Ilopango na leteckém snímku
Nová studie tak zjistila, že mayská pyramida v dnešním Salvadoru byla postavena přímo v důsledku obří vulkanické exploze, a to aby „chránila před budoucími erupcemi“ zhruba 40 km vzdáleného vulkánu, nyní sopečné kaldery Lago de Ilopango.
| Ilopango (španělsky Lago de Ilopango) je kalderové jezero v Salvadoru. S rozlohou 72 km čtverečních je největším jezerem v zemi. Vzniklo zatopením obrovské kaldery, která se utvořila sérií explozivních erupcí. |
|---|
| Kaldera je geologický termín, který popisuje destruktivní tvar stratovulkánu v podobě kotlovité prohlubně tvaru kráteru o průměru několika kilometrů až desítek km. Kaldery vznikají na pozemských sopkách, které vyvrhují převážně bazickou lávu. |
Archeologova analýza po provedených dílčích vykopávkách odhalila, že stavba základní struktury pyramidy započala ze zmíněné tefry pouhých 5–30 let po ničivé události. Zcela dokončena pak měla být do 80 let.
Kopie pyramidy v Tikalu odhaluje kontakty Mayů
Stavba tak byla zahájena pozoruhodně brzy poté, co výbuch zdecimoval údolí. Radiokarbonové datování naznačuje, že stavba mohla začít skutečně už pět let po erupci. Ačkoli se odhady data katastrofy liší, Ichikawa tvrdí, že pozdější generace tefru jako stavební materiál nevyužívaly.
An enormous #Maya #pyramid has been #excavated in El #Salvador and the latest research reveals it was built a few years after the massive Tierra Blanca Joven eruption of the Ilopango #volcano in 539 AD. This is not thought to be a coincidence. https://t.co/33r07LU7FD
— Ancient Origins (@ancientorigins) September 21, 2021
Nyní už jde sice spíš jen o určité, byť významné, pozůstatky pyramidy, ta se ale ve své době tyčila nad vším ostatním v údolí.
Struktura Campana se skládá z „pyramidové formy“, měřící asi 13 metrů na výšku, postavené na sedm metrů vysoké „platformě“. Celý komplex měl objem asi 33 tisíc m³, což z něj činilo největší stavbu v údolí v době, kdy byla postavena.
Odolní obyvatelé se rychle vrátili
Nové bádání každopádně naznačuje, že výbuch „Tierra Blanca Joven“ neznamenal vyloženou zkázu - alespoň ne pro toto místo. Lidé ve starověku či na přelomu starověku a středověku tak mohli být podle časopisu National Geographic odolnější a přizpůsobivější, než jsme si mysleli.
„Události jako erupce a sucho byly přitom často považovány za hlavní faktor starověkého kolapsu, opuštění či úpadku (civilizace),“ poznamenal Ichikawa.
Pompeje odhalily své další tajemství: Mimořádně zachovalé ostatky v hrobce s řeckým nápisem
Aktuální zjištění tak podle Ichikawovy studie, která byla zveřejněna v odborné publikaci Antiquity, ukazují, že se lidé na lokalitu dnes pojmenovanou San Andrés rychle vrátili a z celého tamního údolí udělali tehdejší „centrum“. Kromě své pravděpodobné náboženské funkce se Ichikawa domnívá, že pyramida mohla sloužit i funkci sociální.
Osídlování samotné salvadorské oblasti začalo kolem roku 900 před naším letopočtem. Jako zemědělské centrum se v letech 600 až 900 n. l. stalo pro Maye hlavním městem tohoto území.
