Maturantům se uleví od stresu. Dostanou víc času na přípravu

„Impulzem ke změně byla intervence ombudsmanky a další přišly od odborníků. V obou případech byly námitky, že při nedostatku času žák v testu prokazuje odolnost proti stresu na úkor prokazování znalostí,“ potvrdila Právu šéfka maturit Michaela Kleňhová (Cermat).

Matematik a odborník na testovací metody Oldřich Botlík souhlasí. „Určitě to pomoci může. Asi to skončí s lepším výsledkem, ale netroufám si tipnout, o kolik propadlíků bude méně,“ řekl Právu.

Ministerstvo školství změnou vyhlášky reagovalo na časté stesky, že na vyplnění testů je málo času. Studenti se pak hůř soustředí, zmatkují nebo pálí od boku. Šance na diplom se pak zvyšovala těm s pevnějšími nervy. Znalosti a schopnosti nebyly vždy až tak rozhodující.

Na vyplnění didaktického testu z češtiny budou mít tedy letošní maturanti 75 minut a na matematiku dvě hodiny.

U slohových prací z češtiny pak přibude dvacet minut na výběr tématu. Navíc budou moci studenti v průběhu času přeskočit na jiné zadání, když zjistí, že první volba nesedla.

Kleňhová sice neočekává, že by propadlíků radikálně ubylo, protože vysoká propadovost u první zkoušky je dána také tím, že mnozí studenti už předem počítají s dalšími dvěma náhradními termíny.

Odbourání stresových podmínek by se však podle Botlíka mělo na celkových výsledcích podepsat. „V češtině to může mít vliv u otázek, kde se čtou dlouhé texty. Nejdřív se podíváte na první otázku, pak zkusíte najít v textu odpověď. U druhé otázky ale zjistíte, že si text musíte přečíst znovu. A například u úloh, kdy se v textu hledají pravopisné chyby, strávím i já několik minut a nenajdu je. A to jsem na testy trénovaný a pravopis umím,“ přiblížil Botlík.

„A když studenti pracují ve stresu, tak je to o to horší. I v matematice je třeba řada podúloh, studenti lítají z jednoho do druhého, na každou úlohu mají dvě tři minuty. To je hrozné,“ dodal.

Hlavní problém současné podoby maturity však Botlík vidí v celkové její podobě, protože neodpovídá požadavkům doby, ve které mladí lidé vyrůstají.

„Výuka matematiky má v podstatě dva hlavní cíle: naučit děti, aby uměly převádět reálné situace do řeči matematiky, vyřešit je a interpretovat výsledek. Ale výuka se soustředí na to, jestli děti umějí vyřešit rovnice, upravit výrazy. Pak ale neumějí užít matematiku v reálných životních situacích,“ vysvětlil.

Přitom samotné řešení rovnice zvládnou rychle moderní technologie. „Zkoušel jsem si písemku z roku 2016. Ten test by dneska složil chytrý telefon, který má dnes skoro každý. Udělal by to na čtyřku a s odřenýma ušima, ale zvládl by to. Ani tam nemusíte nic psát. Prostě si rovnici vyfotíte a ono vám ji to vypočítá,“ uvedl.

Zdůraznil také, že by se nemělo slevovat z trénování mozkových schopností. Logaritmické pravítko nahradila kalkulačka, dnes smartphone řeší rovnice. Proto by se měla celková výuka změnit, aby studenti nebyli o trénink připraveni, ale aby pro ně byla výuka smysluplná a jednou užitečná.

To ovšem předpokládá změnu rámcových vzdělávacích programů, od nichž se bude také odvíjet podoba maturit. Ministerstvo školství už o tom zahájilo odbornou debatu, ale pokud dojde k zásadním změnám, na maturitě se odrazí až za řadu let.

Další změny v podobě státních maturit slibuje novela zákona, která zamířila do Sněmovny. Jednak gymnáziím a lyceím oddaluje povinnou maturitu ze tří předmětů o rok, a to na rok 2022, tudíž by z češtiny, matematiky a cizího jazyka maturovaly všechny maturitní obory ve stejnou dobu kromě zdravotnických, sociálních a uměleckých.

Státní maturita by se rovněž, a to již o rok dříve, zúžila jen na didaktické testy, takže ústní zkouška a slohové práce by byly kompletně v režii škol.

Může se vám hodit na Seznamu: