Matematika drtí žáky učilišť i průmyslových škol

Studenti se jí čím dál častěji vyhýbají, ale i tak se výsledky zhoršují. Někteří ji volí třeba jen proto, že zahrnuje jen jeden test, zatímco alternativní maturita z cizího jazyka vyžaduje kromě testu i ústní zkoušku a slohovou práci. Jiní ji prostě špatně odhadli.

Celkově si matematiku vybrala skoro čtvrtina středoškoláků a každý pátý u ní propadl. Zatímco gymnazistů na ní pohořela sotva dvě procenta, na učilištích bylo propadlíků celkově 60 procent a i na technických oborech 20 procent.

„Nedopadlo to letos úplně nejlépe,“ řekl Právu Pavel Žemlička, ředitel Střední průmyslové školy v Ostrově na Karlovarsku. Podle něj zhruba 45 procent studentů si vybralo na škole maturitní zkoušku z matematiky a přibližně 30 procent ji nesložilo. Podobné výsledky hlásí i Střední průmyslová škola polytechnická ve Zlíně, kde u matematiky neprošla třetina.

„Máme tady na škole i čtverkaře, ale jsou schopni dát správně postup. Při jednotných testech chybí komunikační složka mezi žákem a pedagogem, kdy žák není schopný dokázat, že zná řešení, jen mu třeba nevyjde výsledek. Pokud už má být matematika u maturit povinná, nechť je na odborných školách provedena ústní formou, jak tomu bylo v minulosti,“ řekl ředitel školy Jiří Charvát.

Na Střední škole technické a ekonomické v Olomoucké ulici v Brně skládají maturitu žáci jedenácti tříd, z nichž si matematiku zvolila čtvrtina. Asi dvacet z nich propadne.

Ředitel Lubomír Štefka upozornil, že škola pro budoucí maturanty z matematiky zavedla speciální matematické semináře, takže se na zkoušku mohli bez potíží připravit. „Jde o to, co nám na střední školy posílají základní školy. Měly by slevit ze šprtání a naučit děti logicky myslet,“ upozornil.

Hůř jsou na tom školy, které se na matematiku nespecializují. Mnozí ředitelé se dokonce odmítají o své výsledky podělit. Upozorňují, že jejich studenti nemají možnost mít tolik hodin matematiky a jazyků jako například na gymnáziích.

„Mají až o polovinu hodin méně například matematiky či českého jazyka než gymnazisté a přitom mají zvládnout to co oni. Ale u nás musí hlavně zvládnout i praxi,“ řekl Právu ředitel, který nechtěl být jmenován.

Obavy z plošné maturitní matematiky neskrývala ani ředitelka Obchodní akademie v Karviné Šárka Florková. „Nejdřív se mělo začít na základních školách, aby všichni žáci, co k nám přijdou, uměli základy,“ apelovala. Stoprocentní úspěšnost u matematiky má, jenže se na ni dal jen jeden žák.

Obdobně k matematice přistupovali i žáci Střední odborné školy Josefa Sousedíka ve Vsetíně. „Když řeknu, že u nás maturity dopadly dobře, tak proto, že žáci si raději volili zkoušku z angličtiny, protože matematika je pro ně těžká,“ řekl Právu ředitel školy Josef Slovák.

Kvůli tradičně vysoké neúspěšnosti zkoušky z matematiky si vybírají tuto variantu i maturanti Hotelové školy, Obchodní akademie a Střední průmyslové školy v Teplicích pouze výjimečně. „Letos po testu z matematiky sáhlo pouze devět žáků, pro čtyři z nich to byla volba neúspěšná,“ řekl Právu ředitel školy Jiří Nekuda.

O neúspěchu mohou hovořit zejména učni, kteří se po třech letech praktického vzdělávání odhodlali k dvouletému studiu zakončenému maturitou.

Na plzeňském Středním odborném učilišti stavebním v Borské ulici dělalo maturitu z matematiky osmnáct žáků, deset jich neuspělo.

„Vstupní podmínky žáků jsou úplně jiné. Chodí k nám ti, kteří mají z matematiky čtyřku nebo pětku. Tři roky dělají učiliště a až ve třeťáku se rozhodují, zda půjdou na maturitu. Příprava na ni je pak dvouletá. Padesátiprocentní úspěšnost proto považujeme za úspěch,“ řekl Právu zástupce ředitele Vladimír Světlík.

Ředitel Střední průmyslové školy Edvarda Beneše a Obchodní akademie Břeclav Jaroslav Glier si pochvaloval, že maturanti odborných oborů se udrželi nad celostátním průměrem. Ale studenti nástaveb už na tom byli hůř.

„Tam v matematice propadlo kolem osmdesáti procent maturantů. Ovšem u drtivé většiny to bylo zásluhou jednoho či dvou bodů, které jim k absolvování chyběly,“ poznamenal.