Masarykova univerzita zkoumá zdraví hasičů. Dá jim doporučení, jak zlepšit prevenci

Cílem studie je zjistit, jak výkon náročného povolání ovlivňuje biologické markery, tedy jakési indikátory zdraví, a jak mohou hasiči ovlivnit dopady svého povolání a snížit tak rizika spojená s jejich zdravotní stavem.

Na výzkumu v rámci projektu CELSPAC - FIREexpo spolupracují odborníci z Přírodovědecké fakulty s kolegy z Fakulty sportovních studií MU a se Školním a výcvikovým zařízením Hasičského záchranného sboru ČR, které sídlí v Brně.

„Do výzkumu, který začal v roce 2019, se zapojilo téměř 170 účastníků. Jednu skupinu tvořili profesionální hasiči ve věku 18 až 35 let, druhou nováčci na začátku hasičského výcviku a třetí, takzvanou kontrolu, tvořili sportovci v odpovídajícím věku, kteří nebyli v minulosti ani současnosti vystaveni působení zkoumaných chemických látek,“ přiblížil skladbu zapojených dobrovolníků vedoucí výzkumu Pavel Čupr.

Možnost sledovat nové adepty hasičské profese, kteří procházejí náročným výcvikem, a srovnávat je se zkušenými kolegy s řadou zásahů na kontě, je na této studii podle brněnské univerzity jedinečná.

„V zásadě tímto nabízíme profesionálním hasičům možnost ověřit si, jak dobře jsou chráněni a na co si mají dávat pozor během cvičných i reálných zásahů u požárů,“ dodal Čupr.

Experti v uplynulých měsících sledovali a měřili koncentrace různých látek v krvi, moči či na kůži hasičů, aby zjistili, jak jsou těmto látkám vystavení v průběhu zásahu, ale i po něm a během dekontaminace. Zaměřují se i na to, jak se expozice těmto látkám projevuje v poškození DNA u buněk v žilní krvi, tzv. oxidativním stresu, funkci štítné žlázy nebo v epigenetice.

„Ve studii jsme se zaměřili na látky vznikající při spalování jako polycyklické aromatické uhlovodíky, dále na zpomalovače hoření (perfluoroalkylové látky), které jsou často součástí hasicích pěn. Některé z nich jsou již zakázané nebo jsou na seznamu těch, které by se zakázat měly, ale u nichž platí výjimky třeba právě pro použití při hašení,“ vysvětlil Čupr.

Vědci rovněž monitorovali fyzickou kondici hasičů - jak se mění, zda je spojená i s psychikou daného jedince, nebo třeba to, zda mohou u sledovaných dobrovolníků zlepšit odstraňování škodlivin z organismu preventivně podávané antioxidanty. Spolupráci s nimi si Školní a výcvikové zařízení Hasičského záchranného sboru chválí.

„Chceme vytvořit různá doporučení, jak omezit některá přetrvávající rizika tohoto povolání a udělat jej tak bezpečnější. Mj. se také v doplňující studii podíváme na to, zda a jak velké mohou mít hasiči kvůli svému povolání problémy s plodností,“ uzavřel Čupr.