Článek
Prostřednictvím letokruhů stromů mohou vědci zjistit, kdy se jejich disturbance, tedy narušení, odehrála, jak sdělila Novinkám tisková mluvčí ČZU Karla Mráčková.
| Dendrochronologie je vědecká metoda datování založená na analyzování letokruhů dřeva. Umožňuje určit stáří s přesností na kalendářní rok. |
„Buď vidíte náhlý vysoký přírůst po tzv. uvolnění, nebo velké množství semenáčků rychle dorůstajících do zápoje koruny z důvodu nedostatku stínu poskytovaného okolními stromy, které kvůli silné kalamitě odumřely,“ popsal Joseph L. Pettit, hlavní autor nedávno publikované studie v časopise Journal of Geophysical Research Atmospheres, který rovněž působí v pražské škole.
Sucho se mění. Je kratší, zato intenzivnější, zjistil výzkum vedený českou univerzitou
„Jakmile máme časovou osu disturbancí, můžeme je porovnávat s modely vichřicí odehrávajících se během zimy a léta, abychom zjistili, které z nich mohou za narušení zápoje (vzájemný dotyk a prolínání větví stromů – pozn. red.) a uvolnění okolních stromů,“ doplnil spoluautor článku Miroslav Svoboda z katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.
Riziko vichřic roste
Disturbance, které toto způsobují, jsou rozdílné mezi zimou a létem. V zimě jsou časté silné vichřice, zatímco v létě jsou to běžné bouře s rizikem tornád.
„Ačkoli si mnoho lidí nespojuje tornáda s Evropou, data ukazují, že i na tomto území je zaznamenáno překvapivé množství těchto přírodních úkazů,“ poznamenala Mráčková.
Ilustrační foto z pralesa v Karpatech
Vědci zjistili, že v oblasti Karpat způsobují odumírání porostů slabé letní bouře podobně jako zimní silné vichřice. Ačkoli v Karpatech převládaly vývraty stromů v důsledku velkých zimních vichřic, skutečnost, že se zaznamenal i vliv letních bouří, je podle odborníků unikátní. Takováto narušení se ve studiích běžně neoznačují za viníky mortality stromů – vyjma USA.
Asteroid vyhubil dinosaury, umožnil ale vznik deštných pralesů, tvrdí studie
Fakt, že menší letní bouře evropské lesy ovlivňovaly a že tento vliv může být zkoumán pomocí letokruhů, dělá tento výzkum podle ČZU o to zajímavějším, ale i více znepokojivým.
„Podle našich nejlepších atmosférických záznamů a rekonstrukcí převaha a síla velkých zimních vichřic vzrůstá,“ upozornil Svoboda.
Důsledky tohoto nárůstu jsou zatím nejisté, nicméně nedávné bouře jako např. orkán Kyrill v roce 2007 nebo Lothar a Martin v roce 1999 zničily miliony metrů krychlových dřeva v několika zemích. Mimo samotné stromy tyto bouře poškodily domy, dokonce způsobily i úmrtí lidí.
Na severu Antverp řádilo tornádo
Vůči těmto narušením vykazují určitou míru odolnosti alespoň přírodní pralesy. „V naší studii bylo zahrnuto několik porostů, které vykazovaly konzistentní záznam slabých narušení. Tyto porosty vykazovaly určité klíčové faktory pro redukci katastrofického dopadu větru. Byly zkrátka odolnější,“ uvedl Svoboda.
Tato odolnost může být podle něj důsledkem různorodé věkové struktury, protože pokud nejsou všechny stromy stejného věku, ne všechny čelí náporu větru – a ne všechny jsou tedy vyvráceny v rámci jedné vichřice.
