Článek
Londýňan, který chce zůstat v anonymitě a říká se mu jednoduše „londýnský pacient“, nevykazuje žádné známky viru ani po 18 měsících od vysazení antivirotických léků. Do nynějška je teprve druhým člověkem po Timothym Rayi Brownovi ze Spojených států, označovaném jako „berlínský pacient“.
Vím, že jsem byl jediným člověkem, kdo se vyléčil z HIV, ale nechtěl jsem být jediným. Jsem proto velmi šťastný za druhého pacienta.
U Browna lékaři zjistili vir způsobující nemoc AIDS v roce 1995, po 11 letech se u něj rozvinula ještě leukémie. Roku 2007 a poté opět o rok později mu lékaři právě v německém hlavním městě transplantovali kostní dřeň od dárce s mutací CCR5, díky které jsou nositelé vůči viru HIV imunní.
Brown okamžitě po první transplantaci přestal užívat antivirotika a do těchto dní u něj testy neodhalily přítomnost viru. Jeho případ vyvolává na vědeckém poli debatu, zda jej považovat za skutečně vyléčeného, nebo jen „funkčně vyléčeného“, tedy v remisi – což je stav, kdy pacient nemá žádné příznaky nemoci, jejíž přítomnost se stále předpokládá.
„Vím, že jsem byl jediným člověkem, kdo se vyléčil z HIV, ale nechtěl jsem být jediným. Jsem proto velmi šťastný za druhého pacienta, i když to není léčba, která vyléčí mnoho lidí. Protože k tomu musíte mít rakovinu krve, aby vám transplantovali kmenové buňky – aby to bylo etické,“ osvětlil sám Brown pro agenturu AP.
Najít vhodného dárce
A podobný případ se nově stal také v Londýně. O londýnském pacientovi je známo, že mu lékaři diagnostikovali vir HIV v těle v roce 2003. Léky, jejichž úkolem je rozvoj infekce zpomalovat, však začal brát až v roce 2012. Důvod odkladu terapie se podle AP nezveřejnil.
Roku 2012 se u něj rozvinul takzvaný Hodgkinův lymfom, tedy zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin. O čtyři roky později souhlasil s transplantací kostní dřeně.
Dosažení remise u druhého pacienta za použití podobného přístupu prokazuje, že berlínský pacient nebyl anomálií.
Lékaři z UCL pod vedením Ravindry Gupty se soustředili na hledání správného dárce pacienta, neboť usoudili, že přítomnost mutace CCR5 by mu navíc mohla pomoci v likvidaci viru HIV. Hledání se podařilo, dárce totiž získal mutaci po obou rodičích.
Takovou genetickou výbavu, která chrání před většinou virů HIV, má asi jedno procento lidí s kořeny v severní Evropě, napsala AP.
Běžně se virus vrátí pár dní po vysazení léčby
Londýnský pacient po transplantaci souhlasil se zastavením antivirotické léčby, virus i tak zmizel. Pokud se léky běžně vysadí, virus se během dvou či tří týdnů plně navrátí. To se ale nestalo – a ani po 18 měsících testy přítomnost viru neodhalily.
Léčby obou pacientů se ale neshodují zcela. Londýnský pacient podstoupil na rozdíl od Browna méně drastickou chemoterapii, která ho na transplantaci připravila, nebyl vůbec ozařován a na transplantaci měl jen mírnou reakci.
Brown prošel tvrdší procedurou a dvěma transplantacemi, jelikož se u něj leukémie opět rozvinula. Po chemoterapii dokonce musel být uveden do umělého spánku, aby se jeho tělo mohlo zotavit.
Metoda není vhodná pro všechny
Německý hematolog Gero Hütter z berlínské kliniky Charité, který vedl léčbu Browna, označil nový případ za skvělou zprávu a za další krok při hledání léku proti HIV.
„Dosažení remise u druhého pacienta za použití podobného přístupu prokazuje, že berlínský pacient nebyl anomálií a že to skutečně byl léčebný postup, který u těchto dvou lidí zlikvidoval vir HIV,“ přitakal dle AP Gupta.
Na závěr upozornil, že daná metoda není vhodná pro všechny nemocné, otevírá ale nové léčebné možnosti včetně genové terapie. „Je však ještě příliš brzy považovat londýnského pacienta za vyléčeného,“ uzavřel.
Kvůli komplikovanosti procesu a nemožnosti použít důvody pro transplantaci pro všechny se vědci každopádně i nadále budou snažit přijít též na jiný způsob léčení.
