Článek
Mezi všemi zástupci živočišné říše snad nikdo není nebezpečnější pro člověka než komár. Americká centra pro kontrolu a prevenci nemocí podle deníku The Los Angeles Times určila, že komáři jsou zodpovědní za nejméně 700 000 úmrtí na světě každý rok.
„Abychom zjistili, jak se vypořádat s komáry, musíme jim nejprve porozumět,“ poznamenal podle serveru Science News genetik Matthew DeGennaro z Floridské mezinárodní univerzity v Miami.
Objev by mohl pomoci při vytváření látek, které by člověka před komáry účinně schovaly.
Odborníci se tedy zaměřili na druh komára tropického neboli egyptského (Aedes aegypti), který je původem z Afriky, nicméně rozšířil se též do tropických i subtropických oblastí celého světa.
Je přenašečem (tedy zejména samičky) malárie, eboly, viru zika a dalších infekčních onemocnění. Tito komáři se sice mohou živit i krví zvířat, dávají však přednost té lidské.
Autoři nového výzkumu objevili důležitou bílkovinu, která komárům dovoluje přesně rozeznávat mléčnou kyselinu v lidském potu. Proč je to zajímavé?
Genetičtí biologové uvádějí, že hlavním stimulem pro hledání oběti u komárů je vydechovaný oxid uhličitý. Podle dostupných informací jej mohou cítit až do vzdálenosti 10 metrů, stejně tak umějí detekovat tělesný pach, teplo a vlhkost.
Zmíněný oxid však jen spouští aktivitu a hmyz pro lepší nalezení oběti používá složitější chemické zvýrazňovače. Už od 60. let minulého století si vědci myslí, že takovým zvýrazňovačem u lidí, který hraje stěžejní úlohu, může být kyselina mléčná, která se z organismu částečně vylučuje potem. A právě kvůli ní nás komár správně identifikuje.
„Lidská kůže vydává ve srovnání s jinými obratlovci mnoho kyseliny mléčné,“ připomněl DeGennaro.
Vypnutí genu u komárů
Protein v tykadlech Aedes aegypti detekuje („čichá“) kyselinu mléčnou z kůže. Pokud se protein upraví, může nechat tvora zmateného, zda jsme „dost lidští, aby mělo smysl se do nás zakousnout a sát krev“, píše Science News.
Komáři s upraveným genem sedali na ruku lidí dvakrát méně než ti ostatní.
Čich hmyzu funguje jinak než u lidí, proto vědci dosud nemohli najít receptor, který je odpovědný za reakci s kyselinou. Má se za to, že komáři používají tři skupiny takzvaných citelných bílkovin. Za velkou část karboxylových kyselin je odpovědná skupina takzvaných ionotropných receptorů. Autoři mezi těmito receptory objevili bílkovinu IR8a, která ve vzduchu „vidí” kyselinu mléčnou.
V průběhu experimentu tak vědci doslova vypnuli u některých jedinců komára egyptského gen, který je odpovědný za syntézu IR8a. Tito komáři – s jinak nenarušenými schopnostmi – následně sedali na ruku lidí dvakrát méně než ti s normálně fungující bílkovinou.
Objev by podle expertů citovaných odborným magazínem Current Biology mohl pomoci při vytváření dalších látek, které by člověka před komáry a moskyty účinně „zamaskovaly“. Ke známým repelentům, které většinou fungují na bázi chemikálie DEET, tak možná v budoucnu přibude jiná zbraň.
