Kolem Země se prohání československá kometa

Nejlépe viditelná je k ránu, když na cestě od Slunce prolétává v těsné blízkosti Země, ke které se přiblíží jen na 12,4 miliónu kilometrů. I když se vrací ke Slunci každých pět a čtvrt roku, podobně příznivý návrat v tomto století už nenastane.

Kometa patří do tzv. Jupiterovy rodiny a její dráha je pod silným vlivem gravitace této obří planety. Poslední výrazné přiblížení k ní proběhlo v roce 1983, další nastane v roce 2030. Změny dráhy ale nemají na viditelnost komety výrazný vliv.

Jak připomíná Astronomický ústav Akademie věd ČR, objev byl sdílený s japonským pozorovatelem Minoru Hondou. Ten kometu našel jako první 3. prosince 1948 čočkovým dalekohledem o průměru 15 centimetrů.

O několik dní později ji nezávisle na něm objevil český astronom Antonín Mrkos se Slovenkou Ľudmilou Pajdušákovou ze Skalnatého plesa, a to 6. a 7. prosince 1948 pomocí legendárního binaru Somet.

Největší přiblížení komety ke Slunci nastalo již 31. prosince, kdy byla jen zhruba 80 miliónů kilometrů od něj. Od té doby se od Slunce vzdaluje, ale blíží se k Zemi, u které bude nejblíže v sobotu 11. února, a to ve vzdálenosti 12,4 miliónu kilometrů, což je 32násobek vzdálenosti Země–Měsíc.

V lednu se nacházela na obloze v těsné blízkosti Slunce, tudíž nebyla vůbec pozorovatelná. To se změnilo 2. února, kdy se objevila na ranní obloze v souhvězdí Orla, zatím jen nízko nad obzorem.

Kvůli blízkosti se bude po obloze pohybovat velice rychle a každé další ráno bude výrazně výše nad obzorem.

V úterý 7. února vstoupila do souhvězdí Hadonoše a byla nejjasnější a snadno viditelná i triedry a malými dalekohledy okolo páté hodiny ráno.

V době nejtěsnějšího přiblížení od čtvrtka začne pozorování rušit jas Měsíce, kometa bude na obloze hůře viditelná a bude se nacházet v souhvězdí Herkula.

Díky rychlému pohybu po obloze však začne být tou dobou vidět po celou noc a 14. února okolo 21. hodiny ji spatříme v souhvězdí Pastýře nad východním obzorem opět bez rušivého vlivu Měsíce. Po 20. únoru již zeslábne a bude z dosahu malých dalekohledů.

Problémem při pozorování je světelné znečištění, na území ČR již neexistuje přirozeně tmavá obloha. Kdo chce kometu vidět co nejlépe, musí se co nejvíce vzdálit od velkých měst a výrazných zdrojů světel, do míst, kde je ještě kvalita oblohy uspokojivá.

K pozorování komety je potřeba znát její přesnou polohu na obloze. Vzhledem se bude blížit velkému kulovitému mlhavému obláčku. Její pohyb po obloze bude tak rychlý, že se během jednoho dne posune o celé zorné pole klasického triedru 7 x 50, jak upozorňuje Jakub Černý ze Společnosti pro meziplanetární hmotu.