Článek
Určité rostliny nabízejí kofein proto, aby si včela pamatovala, kde povzbuzující látku získala, rostlinu stejného druhu snáze vyhledala a zabezpečila její opylení, a tedy i rozmnožení.
Není překvapivé, že jednou z rostlin, která kofein produkuje, je kávovník. Vědci z univerzity v Newcastlu odhadli, že množství kofeinu produkovaného jeho květem se v lidském měřítku vyrovná zhruba hrnku instantní kávy. Kofein však produkují také některé citrusy, i když v nižších koncentracích. Tuto látku obsahuje nektar z květů pomeranče či grapefruitu.
„Pro včelu je složité zapamatovat si, kde se jaká rostlina vyskytuje, když rychle poletuje z jedné na druhou. Zjistili jsme, že jim v tom pomáhá kofein,“ prohlásila vedoucí týmu vědců Geraldine Wrightová.
Včela medonosná na květu citroníku
Kofein ovlivňuje mozek včely
„Kofein je obrannou chemikálií rostlin a pro hmyz má hořkou chuť, takže nás překvapilo, že jsme jej našli v nektaru,“ uvedl další vědec z týmu Phil Stevenson. „Vyskytuje se však (v nektaru) v tak malém množství, že jej včela chuťově necítí, zato dokáže ovlivnit její chování.“
Během experimentu vystavili vědci včely laboratorně vytvořené vůni určitých květů a naučili je, aby při této vůni očekávali i látku se sladkou chutí. Některé včely v této látce dostaly i kofein, jiné ne. Později byly vystaveny vůni opět a vědci pozorovali, kterým ze včel se vysunou sosáčky, což znamená, že jsou připraveny sát nektar. Po 24 hodinách včely, které byly krmeny kofeinem, vysunovaly sosáček třikrát častěji než ostatní, po 72 hodinách to bylo dvakrát častěji. Včely sice chuť kofeinu necítí, látka však ovlivňuje jejich mozkové buňky.
„Zjištění, jak se včela orientuje v krajině a vrací se k některým květům, pomůže tuto krajinu lépe utvářet. Pochopení návyků včely umožní posílit tento druh a s ním i zemědělství,“ uvedl Stevenson.