Článek
„Pro představu, tomu odpovídá současný rozdíl v průměrné teplotě mezi Prahou a Budapeští. V posledních letech ale nastává velké zrychlení,“ řekl na středeční konferenci o vodě, půdě a krajině v Praze geolog a klimatolog Václav Cílek.
Některé modely však počítají i se zvýšením daleko vyšším, až o čtyři stupně. Z hlediska teplot by se tak Česko dostalo podle Cílka na úroveň Řecka. „Zatím všichni čekají na diagnózu, co z oteplování bude,“ dodal.
Doba uhlíku, která začala v roce 1884 postavením první elektrárny, je u konce
Právě v souvislosti s klimatickými změnami se tak ochrana vody, půdy, ale i celé krajiny stává v poslední době stále závažnějším tématem. „Musíme se snažit vrátit venkovu jeho tvář,“ řekla v úvodu konference poslankyně a členka výboru pro životní prostředí a zemědělského výboru Jana Krutáková (STAN).
Chybí politická vůle
Podle slov Cílka si musíme uvědomit, že oxid uhličitý, který se největší měrou podílí na klimatických změnách a oteplování, vydrží v atmosféře sto let, než se přemění. Není to však jen oxid uhličitý, o kterém se nyní hovoří. Problémy působí třeba i dusičnany, které ničí ekosystémy a podporují růst některých hub.
Lidé v některých oblastech už kvůli suchu opouštějí venkov a stěhují se do měst. „Vzhledem k počtu obyvatel žije nejvíce lidí ve městech v Sýrii,“ prohlásil Cílek.
Podle bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka se příčiny současných změn stále podceňují. „Doba uhlíku, která začala v roce 1884 postavením první elektrárny, je u konce,“ uvedl.
Jak řekl Cílek, takové množství oxidu uhličitého v atmosféře bylo na Zemi naposledy před více než milionem let.
Na otázku, proč se stát nesnaží vrátit uhlík zpět do půdy například ve formě humusu, Bursík odpověděl: „K tomu není dostatečná politická vůle.“