K návrhu revize učebních plánů přišlo 500 připomínek. Jazykáři trvají na povinném druhém jazyku

Oznámil to vedoucí expertního panelu ministerstva Jan Jiterský. Sběr připomínek k návrhu končí na tomto webu nyní, tedy ve čtvrtek 21. dubna.

Návrh změny koncepce učebního plánu představili zástupci ministerstva na tiskové konferenci 21. března. Uvedli, že cílem učení by měly být nejpozději od roku 2029 dovednosti, jako je schopnost učit se, řešit problémy, komunikovat či pracovat.

„O zapracování připomínek, které mohli zájemci zaslat na zmíněný web, rozhodnou experti 12. a 13. května,“ řekl Jiterský.

Podle něj tedy zatím přišlo k návrhu asi 500 podnětů. Vedle pedagogů ze škol zasílaly svá stanoviska i školské asociace. „Co se týká struktury podnětů (…), tak hrubým odhadem jich chodí nejvíc k dalšímu cizímu jazyku, hodně podnětů se týká rozdělení na jádrový a rozvíjející vzdělávací obsah a poměrně dost podnětů je tam v souvislosti s ověřováním v uzlových bodech,“ popsal.

Nedávno jsme informovali, že zástupci sdružení učitelů cizích jazyků nesouhlasí s návrhem, aby druhý cizí jazyk v základních školách nebyl povinný, ale maximálně jen mezi povinně volitelnými předměty. Jeho výuka je podle nich pro žáky přínosem. Pokud by byl další jazyk dobrovolný, hrozilo by podle vyučujících, že jazykáři nebudou mít koho učit a přijdou o práci. Podle Jiterského jde ale ministerstvu hlavně o otázku smysluplnosti druhého jazyka pro všechny děti.

Zástupci výuky cizích jazyků na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (PdF UK) v Praze se ve čtvrtek opět vyslovili proti zrušení povinnosti druhého cizího jazyka v ZŠ. V petici na podporu druhého jazyka se podle nich nashromáždilo 2400 podpisů. Jazykáři nesouhlasí s argumenty ministerstva školství pro zavedení volitelnosti druhého cizího jazyka. Výuka dalšího cizího jazyka podle nich děti nezatěžuje, ale naopak obohacuje.

„Iniciativu jazykářů podpořili také velvyslanci Francie, Španělska, Německa či Rakouska, Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Francouzko-česká obchodní komora nebo Česko-německý fond budoucnosti,“ sdělil vedoucí katedry francouzského jazyka na PdF UK Tomáš Klinka.

Zrušení povinnosti druhého cizího jazyka může podle Klinky znamenat masivní úbytek žáků, kteří se ho budou učit. Poukázal na to, že před rokem 2013 ho měla 110 tisíc žáků a po zavedení povinnosti jejich počet vzrostl na 330 tisíc. Odmítl argument, že se učitelé bojí o svou práci. Jak poznamenal, pedagogové většinou učí dva předměty, takže by se podle něj jen „přesunuli jinam“. Rozhodnutí zrušit povinnost druhého cizího jazyka označil za čistě politické.

Možnost volby druhého jazyka by podle zástupců jazykářů na PdF UK taktéž mohlo vést k dalšímu zvyšování nerovností mezi dětmi z různě vzdělaných a majetných rodin.

Klinka připustil, že většina ředitelů škol a možná i rodičů zrušení druhého cizího jazyka podporuje. V ČR podle něj chybí celková strategie jazykové výuky. Poukázal na to, že střední škola na výuku druhého cizího jazyka ze základní školy nemusí navazovat a rodiče pak nevidí přínosy, které výuka druhého cizího jazyka má.

Obavy z toho, že by zrušení povinnosti druhého cizího jazyka mělo negativní vliv např. na uplatnění lidí na trhu práce, podle Jiterského není možné podložit daty. Nejsou k dispozici ani jako podklad ke zrušení povinnosti. Ačkoli se totiž druhý jazyk musí učit od roku 2013, nesledovala se úroveň jeho výuky. Pokud by se povinnost druhého cizího jazyka zrušila, MŠMT by podle něj chtělo sledovat efekt jeho volitelnosti. Druhý cizí jazyk je nyní povinný v osmé a deváté třídě, na středních školách plošně nikoli.

Volitelný předmět se může v současnosti otevřít pro alespoň sedm žáků. O možnosti, jak by se mohl minimální počet žáků snížit v případě volitelnosti druhého cizího jazyka, se nyní podle Jiterského jedná. „Určitě to není tak, že návrh (na zrušení povinnosti druhého cizího jazyka) směřuje proti výuce druhého cizího jazyka,“ uvedl.

Podle něj by ministerstvo mělo podporovat jeho výuku pro žáky, kteří o něj budou mít zájem.

Návrh zavést volitelnost druhého cizího jazyka podpořil spolek Pedagogická komora. Podle něj by škola měla mít povinnost druhý jazyk nabídnout, ale zároveň by měla žákům umožnit vybrat si i jiný volitelný vyučovací předmět.

Jiterský rovněž k tématu revize RVP doplnil, že připomínky k zavedení zkoušek v tzv. uzlových bodech varují před negativním vlivem testů na výuku. V podnětech k rozdělení učiva na jádrové a rozšiřující se pak objevují obavy ze segregace žáků s horšími výsledky, dodal.

Zatím ale není jasné, které připomínky expertní panel do koncepce změn učebních plánů zapracuje. Dokument o hlavních směrech revize by měl být vydán v červnu, až o něm rozhodne vedení ministerstva. Následně by měl Národní pedagogický institut (NPI) začít pracovat na úpravách v obsahu učiva.

Nový rámcový vzdělávací plán pro základní školy chce úřad vydat v září 2023. První školy by podle něj mohly začít učit v září 2024, povinně postupně od září 2025. Ve všech ročnících by výuka podle nového RVP měla být od září 2029.