Článek
Raketa odstartovala v pondělí z kosmodromu Šríharikota. Jak informovala Indická kosmická agentura (ISRO), na palubě měl stroj vedle indické družice EMISAT ještě 24 satelitů ze Spojených států, dva z Litvy a po jednom španělském a švýcarském.
„Naše raketa úspěšně vynesla EMISAT na oběžnou dráhu ve výšce 748 kilometrů, zbývajících 28 satelitů od zahraničních zákazníků bude naši planetu obíhat z výšky 504 kilometrů,“ popsal podle Reuters předseda ISRO Kailasavadivoo Sivan.
A třetí oběžná dráha? „Po dokončení své hlavní funkce se nyní dostává čtvrtý raketový vzletový stupeň ke své oběžné dráze 485 km nad zemským povrchem, kde bude operovat jako orbitální místo pro experimenty,“ vysvětlil Sivan podle listu The Times of India.
Podle něj by projekt, kterému říká „tři v jednom“, měl pomoci snížit cestovní náklady do vesmíru.
Podle stanice Al-Džazíra váží indický aparát na shromažďování informací 436 kilogramů.
Mezi satelity v pondělním startu patří dvacítka americké soukromé společnosti Planet Labs. Dvě družice z Litvy a ze Švýcarska by měly být použity například pro takzvaný internet věcí neboli připojení fyzických zařízení na web, dodal The Tribune, indický anglickojazyčný deník.
Výtky od NASA
Dané vypuštění družic přišlo necelý týden poté, co Indie otestovala protiletadlovou raketu, aby zničila jeden ze svých vlastních satelitů. Takovými možnostmi dříve disponovaly jen Čína, Rusko a USA.
Start indické rakety, která měla za úkol zničit satelit na oběžné dráze.
Nicméně právě Američanům se to úplně nezamlouvá. Šéf tamního Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) Jim Bridenstine v úterý Indii obvinil, že test její rakety na likvidování satelitů mohl ohrozit Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
Indové každopádně letos pracují na dokončení dalších 30 misí, a to včetně svého druhého lunárního programu Čandraján-2.
Co je internet věcí?
Za zkratkou IoT (Internet of Things, česky internet věcí) se ukrývá označení pro chytré přístroje, které jsou schopny připojovat se na internet a komunikovat mezi sebou prostřednictvím této celosvětové počítačové sítě.
Typicky jde například o zařízení, která umožňují sledování či ovládání některých funkcí na dálku. Připojit se k nim je možné prostřednictvím chytrého telefonu nebo počítačového tabletu přes internet, i když je uživatel na druhém konci planety.
Celosvětovou počítačovou síť mohou tímto způsobem využívat nejrůznější rekordéry, meteorologické stanice, ale klidně také chytré žárovky, u kterých je možné upravovat teplotu světla.
