Článek
Stodola, která po generace patřila rodině Vinklárků, ve Skaličce původně stála za selskou usedlostí čp. 3, přičemž hrozil její zánik. „Už od roku 2011 jsem měl na ni demoliční výměr, byla v havarijním stavu,“ řekl Právu Antonín Vinklárek.
Muzeum v přírodě Vysočina slaví 50 let
„Podařilo se nám ji získat darem,“ dodal Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě, pod které skanzen spadá.
Nejstarší části stavby z roku 1555
Zchátralou stodolu podle něj objevil na jaře 2015 jeden z pracovníků muzea, když zkoumal kulturní krajinu a tradiční stavitelství. Podle odborníků bylo od počátku jasné, že jde o mimořádnou stavbu.
„Následný dendrologický průzkum prokázal, že nejstarší části stavby jsou datovány do roku 1555, většina dalších trámů pak do roku 1569 až 1570,“ uvedl Ondruš.
Další zajímavostí je roubená konstrukce, která není sestavena z klasických tesaných trámů, ale z mohutných kuláčů o průměru kolem 50 centimetrů rozštípnutých na poloviny. Jeden kmen tak byl po rozštípnutí použit ve dvou stěnách.
Ojedinělý transport
O náročném přesunu ojedinělé památky stavitelství minulosti, který nakonec přišel na 4,4 milionu korun, bylo rozhodnuto před zhruba třemi lety.
„Ukázalo se, že právě areál Hanáckého muzea v Příkazích je pro instalaci této ojedinělé dřevěné památky tím nejvhodnějším místem. Ještě v první polovině 19. století zde totiž stávaly stodoly dřevěné, ale na rozdíl od mohutných hliněných stodol, které jsou stále součástí expozice, se bohužel nezachovaly,“ uvedla mluvčí Národního muzea v přírodě Petra Valíčková.
Když jel kostel po kolejích…
Transport byl podle odborníků ojedinělý. Stodola byla předloni na podzim ve Skaličce rozebrána a umístěna do Frenštátu pod Radhoštěm, kde na konzervátorském pracovišti provedli odborníci nezbytné konzervátorské, restaurátorské a tesařské zásahy.
Od loňského června byly jednotlivé roubené části postupně převezeny do Příkaz, kde se stodola na kamenném podkladě s hliněnou dusanou vrstvou mlatu přímo na místě kompletovala.
Roubenka z 18. století znovu vyroste v šumavském skanzenu
„Některé původní prvky nebo jejich části musely být nahrazeny kopiemi. Jako celek je však stodola věrným obrazem původní stavby z poloviny 16. století,“ konstatoval vedoucí příkazského muzea Petr Vodešil.
Celý transfer byl podle něj doplněn o přenesení původního mlatu. Ten kvůli dodržení původní receptury obsahuje i 40 litrů volské krve. „Když byl mlat dokončen, bylo to ve stodole hodně cítit. Trvalo to řadu týdnů, to aroma nebylo nijak vábné. Mlat je však velice pevný,“ zdůraznil Vodešil.
Archeologové objevili ve Šlapanicích pravěké pohřebiště, ve Znojmě pozůstatky chrámů
Roubená památka má v Příkazích reprezentovat vývoj stavitelství určité části lidové architektury v oblasti Hané. Bude přitom jakýmsi doplňkem tzv. špaletových stodol z nepálených cihel, kterými se skanzen pyšní.
„Můžeme na ní ukázat, jak vypadaly dřevěné stavby na Hané před masivním rozvojem hliněné architektury. Myslím, že to bude velký návštěvnický magnet našeho muzea,“ uzavřel Vodešil.
V sobotu budou mít návštěvníci skanzenu v Příkazích volný vstup. Uskuteční se tu i komentované prohlídky stodoly.
Může se vám hodit na Firmy.cz: